Výstupy poslouží veřejnosti, ale i úřadům či institucím. Za projektem stojí lidé z České geologické služby. Ti pracují v rámci mezinárodního programu Interreg Central Europe, který běží v šesti středoevropských zemích. V Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku a Slovinsku.

Díky tomu tak v Česku poprvé v historii vznikne souhrnný materiál o možnostech využívání geotermální energie, a to včetně právních předpisů, správných postupů a doporučení. Cílem je zjednodušit a usnadnit plánování a využívání šetrného zdroje všude, kde to přírodní podmínky dovolí. Souběžně s Chebskem projekt běží i na Broumovsku.

„Konkrétně Chebsko jsme vybrali proto, že sousedí s oblastí Vogtland v Německu, kde se na projektu pracuje také. A protože geotermální energie nezná hranice, s německými kolegy na výzkumu úzce spolupracujeme,“ uvedla Zita Bukovská z České geologické služby.

Podle jejích slov by výsledkem spolupráce měla být mimo jiné i mapa, která by v lokalitě zahrnující oblast Ašska, Chebska, Plesenska a Lubska znázornila nejvhodnější oblasti pro vrty, aby využití energie prostřednictvím tepelného čerpadla bylo optimální.

Na stránkách projektu portal.geoplasma-ce.eu najdou po dokončení výzkumu zájemci o využívání energie nebo úředníci státní správy odpovědi na legislativní otázky ohledně tepelných čerpadel a rady pro vytápění, nebo naopak chlazení domků, škol či institucí.

V lázních pozor na prameny

„Mapy, na kterých v této chvíli pracujeme, budou mít několik úrovní a po dokončení ukážou i problémové lokality. Například není možné vrtat nad zásobami podzemních vod, na poddolovaném území nebo v oblasti minerálních zdrojů. Místem s maximální ochranou jsou třeba Františkovy Lázně, kde by mohlo dojít k poškození pramenů,“ vysvětlila Bukovská.

V rámci projektu se v oblasti uskutečnil i podrobný hydrogeologický monitoring, kdy vědecké týmy ve většině pramenů napříč celým územím měřily vydatnost zdrojů a vlastnosti vody, jako jsou teplota, kyselost či mineralizace.

„V terénu jsme také sbírali vzorky hornin. Poté jsme sestavili vizualizaci toho, jak to pod povrchem země v daném území vypadá. Následovaly série testů, při kterých se zjišťovaly například tepelné vlastnosti hornin. Do zkoumání jsme zahrnuli i data z měření teplot v hlubinných vrtech, která jsme získali z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, jehož odborníci v této oblasti zkoumají zemětřesné roje. Z měření vyplývá, že například 20 metrů pod povrchem je konstantní teplota 8 stupňů. S hloubkou pak teplota stoupá,“ popsala Zita Bukovská podrobnosti průzkumu.

Vědci chtějí výsledky svého zkoumání představit na veřejných informačních seminářích. Ty by se měly v pilotních oblastech uskutečnit někdy v období května nebo června letošního roku.

Nenarušuje krajinný ráz

Krajský radní pro oblast životního prostředí, zemědělství a energetiky Karel Jakobec si myslí, že jedna z nejšetrnějších energií by měla dostat v České republice zelenou.

„Určitě bych dal přednost podpoře využívání geotermální energie před podporou slunečních a větrných elektráren. Proč? Na rozdíl od fotovoltaik a větrníků nenarušuje krajinný ráz, nezabírá zemědělskou půdu, nepředstavuje nebezpečí pro zvířata. Pokud to geologické podmínky umožní, jsem pro. Samozřejmě v oblasti lázeňských pramenů bude využití asi složitější, ale to by měl zmapovat právě ten výzkum,“ dodal Jakobec.