VIDEO: Karlovarské divadlo září novým zlacením. Střechu kryje břidlice

  15:20
Do doby svého vzniku se vrátilo Karlovarské městské divadlo. Po sedmi měsících práce dostalo novou střechu i fasádu. Má nejspíše stejnou barvu, jakou měla za působení ateliéru Fellnera a Helmera, z něhož pochází.

Divadlo prošlo náročnou rekonstrukcí za 32,4 milionu korun. Pyšnit se teď může opravenou fasádou, novým zlacením i španělskou břidlicí na střeše, která nahradila nekvalitní krytinu použitou před 24 lety při generální obnově.

„Dnes je divadlo nádherné. Stává se opět perlou lázeňského území a bylo to možné zejména díky programu evropských fondů na záchranu kulturně-historického dědictví, který zaplatil 85 procent všech nákladů,“ uvedl primátor Petr Kulhánek.

Fotogalerie

Dílčích úprav se podle něj budova dočkala už v předchozích letech. Šlo například o přečalounění sedaček v hledišti, úpravy interiérů či technologických prvků, jako je například vzduchotechnika. Jak připomněl primátorův náměstek pro investice Čestmír Bruštík, město potřebovalo projekt opravy kvůli vyšším nákladům na břidlici předělat.

„Poté jsme zažádali o vyšší dotaci, protože jsme chtěli, aby byla břidlice kvalitní a splňovala podmínky zadání,“ řekl.

Město na ni dostalo záruku třicet let, její životnost má dosahovat půl století. „Břidlici nám dodávala španělská firma. která je uznávaná na celosvětovém trhu,“ doplnil Čestmír Bruštík.

Právě kvalitu břidlice označil náměstek jako jednu z největších komplikací celé opravy. „Střecha je základ domu. V případě divadla došlo ještě také ke zpevnění celého krovu, stavební firma tam dodala latě, aby břidlice nemohla odpadávat. Dříve byla zachycená na třech šroubech, nyní na čtyřech,“ popsal.

Do rekonstrukce divadla se pustila firma Baustav, která podle stavbyvedoucího Miroslava Dvořáka musela velmi úzce spolupracovat s památkáři.

„Měl jsem z toho trochu obavy, protože naposledy jsem se s nimi setkal v Praze a zkušenosti byly trochu rozpačité. V případě karlovarského divadla jsem byl ale překvapený, jak konstruktivně ke všemu přistupovali,“ pochválil je.

Baustav se podle něj snažil, aby divadlo vypadalo co nejlépe a bylo dobrou vizitkou pro město i stavební firmu. Nátěr fasády je ve třech barevných odstínech, které vycházejí z dostupných historických materiálů.

„Barevné řešení jsem chtěl mít vyřešené co nejdříve, protože vím, že to strašně dlouho trvá. Dělalo se to přes prázdniny a bál jsem se, že na něj budeme čekat, protože všichni odjedou na dovolené. Proto jsem rád, že se nám finální barvy podařilo vyzkoušet a schválit už v červenci,“ prozradil Miroslav Dvořák.

Divadlo je stejně barevné jako na konci 19. století

Podle něj nejprve existovaly tlaky, aby byla fasáda v podstatě jednobarevná, generální projektant zase navrhoval čtyři.

„Nakonec jsme našli kompromis. Musím říct, že když jsme odstraňovali nátěry a původní barvy, sledovali jsme řešení několika vrstev. Cihlová barva, která je nyní v lodžiích, se tady kdysi skutečně vyskytovala. Myslím, že objekt příjemně oživuje,“ doplnil stavbyvedoucí.

Podle primátorova náměstka pro kulturu Jiřího Klsáka prováděli průzkum barevnosti lidé z Národního památkového ústavu. „Nyní je barevnost taková, jaká byla před těmi lety, kdy divadlo vzniklo,“ uvedl.

Pseudobarokní budova Karlovarského městského divadla z roku 1886 vznikla na základě návrhu proslulých vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Na počátku 90. let minulého století se divadlo ocitlo na pokraji havarijního stavu a město se pustilo do jeho rekonstrukce. Podle primátora je budova v současné době hojně využívána.

„Když se kouknete na program, část jsou divadelní představení. To, co není vidět v programu, jsou zkoušky, dále jsou to představení pro školy, seniory, koncerty a nemalou část výnosu tvoří i komerční pronájmy,“ uvedl.