O nemocná srdce v Brně pečují už sto let, první kliniku rozprášili nacisté

  15:34
Když v roce 1919 profesor Rudolf Vanýsek zakládal ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně kliniku kardiologie, neměl příliš mnoho českých příkladů. Měnil původní chorobinec na centrum péče o srdce pacientů jen podle vlastních zkušeností.

Bývalý přednosta I. kardiologické kliniky brněnské nemocnice u sv. Anny Jiří Vítovec (vlevo) provádí vizitu. | foto: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

V Pekařské ulici předtím fungovalo všeobecné zdravotnické zařízení, které léčilo hlavně horečnaté a kloubní nemoci, kožní a pohlavní choroby a působili tu chirurgové. Ustanovením I. interní kardiologické kliniky nastal zlom a v Brně se od té doby začaly profilovat úzce specializované skupiny. Brněnská kardiologie byla jednou z prvních v republice.

„Za protektorátu byla s uzavřením vysokých škol zrušena též interní klinika, Vanýsek musel odejít, všichni pracovníci byli rozprášeni a vybavení kliniky zničeno. Po skončení války začal Vanýsek budovat kliniku znovu. Když po válce začaly vznikat další interní kliniky, byla Vanýskova označena jako 1. interní klinika,“ popsala těžké začátky mluvčí nemocnice u sv. Anny Petra Veselá.

Klinika se rychle rozvíjela. Jako první na Moravě tu koncem 60. let vznikla koronální jednotka. Padesát let po vzniku kliniky se pak tamní lékaři pustili do první implantace kardiostimulátoru.

Zvládli transplantovat srdce, játra a ledviny najednou

V té době u sv. Anny působil profesor Jan Navrátil. Profiloval se jako kardiochirurg. „Zasloužil se o rozvoj kardiochirurgie jak u nás v Československu, tak v Rakousku. V 50. letech zahájil mezi prvními operace vrozených srdečních vad na otevřeném srdci v celkovém podchlazení nebo srdeční operace v mimotělním krevním oběhu,“ připomněl Petr Němec, ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH), s nímž kardiologie úzce spolupracuje.

Fotogalerie

Právě tam se v roce 1992 „srdcaři“ poprvé v Brně odhodlali transplantovat srdce. „Postupně se začaly kombinovat kardiochirurgické výkony s transplantacemi orgánů. Profesor Jan Černý uskutečnil jako vůbec první v České republice kombinovanou transplantaci dvou orgánů – srdce a ledviny,“ přiblížil Němec.

Pacientka trpěla závažnou srdeční chorobou, současně však měla velmi omezenou funkci obou ledvin. Transplantace pouze jejího srdce by proto byla neúspěšná, protože v pooperačním stavu by ledviny selhaly.

Později se podařila v Evropě unikátní věc – transplantovat hned tři orgány, a to srdce, játra a ledviny u jednoho nemocného.

„Program srdečního selhání a transplantace je naprosto jedinečný. Zahrnuje pacienty s pokročilým srdečním selháním z celé Moravy, kteří jsou přes naši kliniku indikováni k transplantaci srdce, odoperováni na Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie a dále po celou dobu jejich života sledováni na naší klinice. Jejich počet přesáhl už šest set,“ sdělila Lenka Špinarová, přednostka kardiologie.

Lékaři s pacienty udržují kontakt

Ta působí v čele kardiologie od roku 2013 jako vůbec první žena. Na začátku její funkce ji nečekal zrovna lehký úkol. Brněnskou kardiologii musela sjednotit a sestěhovat z roztříštěných pracovišť do nových prostor v budovách B1 a C1.

„Stěhování začalo přesně v den, kdy jsem převzala svou funkci. Hlavní stěhování probíhalo celý rok a byl při něm zachovaný zdravotnický provoz. V dalším roce byly dostěhovány ještě některé specializované ambulance a jedno standardní oddělení,“ vzpomínala.

Díky hlubší profilaci se kardiologie a kardiochirurgie více dělila. „Na klinice postupně vznikaly veškeré subspecializace kardiologie a některé naprosto unikátní programy. Převzít takovou kliniku byla opravdu výzva,“ uvedla Špinarová.

Lékaři se svými pacienty udržují pravidelné kontakty. Potkávají se hlavně s těmi, kteří za sebou mají transplantaci. Jednomu je 83 let a se Špinarovou hraje každé léto na chalupě volejbal. Srdce od dárce v jeho hrudi bije už 24 let.

Kardiologové operovali muže při vědomí