Dopisy z Říma i kněžské roucho. Výstava připomíná kardinála Berana

  9:42
Osobní věci kardinála Josefa Berana, které měl u sebe v koncentračním táboře v Dachau, vzácné rodinné fotografie i jeho kardinálské roucho. To jsou některé z věcí, které jsou k vidění na unikátní výstavě v mázhausu plzeňské radnice. Potrvá do 13. prosince.

V mázhausu plzeňské radnice je umístěna expozice věnovaná kardinálu Josefu Beranovi. K vidění je do 13. prosince. (26. 11. 2018) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Expozici vytvořil Beranův praprasynovec David Brabec. „Výstavu jsme rozdělili do tří bloků. První představuje kardinála Berana tak, jak ho zná širší veřejnost, tedy jako kněze, vězně dvou totalit a jako vyhnance, který nepřestal svou vlast milovat a šířil o ní povědomí po celém světě. Další část je věnována jeho touze vrátit se do vlasti a třetí jej představuje jako plzeňského rodáka,“ uvedl Brabec.

Nechybí neznámé a dosud nezveřejněné fotografie, které slavnou osobnost spojují s Plzní. K těm patří například snímky, kdy do města po konci druhé světové války přijel jako čerstvě jmenovaný arcibiskup a promlouval k zaplněnému náměstí.

Zařazeny jsou i fotky z poslední návštěvy jeho rodiště v roce 1963. „Kardinálův vztah k Plzni byl velmi silný a blízký. Důležitým místem pro něho byla katedrála svatého Bartoloměje. Tady byl v roce 1889 pokřtěn a o třiadvacet let později zde sloužil svou první mši svatou,“ říká plzeňský biskup Tomáš Holub.

Důležitou část výstavy tvoří předměty spojené s kardinálovou rodinou. „Jsou to například svaté obrázky, které věnoval členům rodiny,“ dodává David Brabec, který se tak při tvorbě expozice ponořil do historie své vlastní rodiny.

Velmi zajímavým artefaktem jsou také dopisy, které posílal své sestře, když už pobýval v Římě, odkud se do vlasti kvůli komunistickému režimu nesměl vrátit.

Fotogalerie

„Jsem moc ráda, že se je podařilo zachránit. Kardinál v nich své sestře psal o aktuální situaci, často se jedná téměř až o šifru,“ konstatuje Beranova praneteř Danuše Brabcová.

Kardinál Josef Beran se narodil v Plzni v prosinci roku 1888. Stal se významným duchovním. Po 17. listopadu 1939 byl často vyslýchán gestapem, po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha jej nacisté zatkli a krutě vyslýchali v pankrácké věznici.

Poté byl převezen do koncentračního tábora v Terezíně a později do Dachau. Tady zůstal až do konce války. Po návratu se nejprve zastavil v rodné Plzni u své maminky a u příbuzných v Bolevci.

V listopadu 1946 jej papež Pius XII. jmenoval pražským arcibiskupem. Po nástupu komunismu byl v roce 1949 internován. Začalo pro něho období pronásledování a hlídání, které mělo za úkol jej zlomit a izolovat.

V roce 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Vláda Beranovi umožnila odlet do Říma ovšem bez možnosti návratu. Zemřel v květnu 1969 a v poslední vůli uvedl, že chce být pohřben ve své vlasti. To bylo umožněno teprve až v letošním roce.

Ostatky kardinála Berana jsou uloženy v katedrále sv. Víta (23. 4. 2018)