Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kardinál Josef Beran se vrátí domů, ostatky doprovodí plzeňský biskup

  18:34
Biskup Tomáš Holub doprovodí koncem dubna ostatky plzeňského rodáka kardinála Josefa Berana na cestě do Čech. Církevní hodnostář je pohřbený ve Vatikánu a po devětačtyřiceti letech se splní jeho přání, aby byl pochován ve své vlasti.

„Chceme tím uzavřít výročí sto let české státnosti. Jsme přesvědčeni, že  kardinál Beran je jednou z naprosto výjimečných osobností, která k identitě české státnosti přispěla. Jak svými postoji během druhé světové války, tak při komunistickém puči i při obhajobě svobody v rámci druhého vatikánského koncilu,“ říká plzeňský biskup Tomáš Holub.

Převoz ostatků povolil začátkem ledna papež František v souladu s Beranovou poslední vůlí. Kardinál Josef Beran zemřel 17. května 1969 ve vyhnanství v Římě a komunistická vláda nepovolila převoz těla do vlasti.

Tehdejší papež Pavel VI. proto rozhodl, že kardinál bude pohřben po boku papežů v kryptách chrámu Svatého Petra v Římě. Beran se stal prvním a dodnes jediným Čechem, kterému se těchto poct dostalo. Po převozu do vlasti bude pohřben v katedrále svatého Víta v Praze.

Fotogalerie

Cesta bude mít charakter vzpomínek na Beranova působiště. „Jsem velice rád, že můžu být ten, kdo doprovází procesí od baziliky Svatého Petra až do katedrály. V této chvíli to obnáší různá zastavení naší cesty. Jedním z nich bude i římská kolej Nepomucenum, kde kardinál v době svého vyhnanství bydlel. Dalším bude samozřejmě přivítání na letišti v Praze. Pravděpodobně také zavítáme na kněžský seminář, kde kardinál dlouhá léta působil,“ doplnil Holub, který věří, že pro důležitou roli byl jako plzeňský biskup vybrán proto, aby se zdůraznilo, že Josef Beran se v Plzni narodil.

Díky rozhodnutí převézt ostatky kardinála Berana do Čech, se jeho rodině konečně ulevilo. „Máme z toho obrovskou radost. Je to věc, na kterou jsme čekali mnoho let. Znamená to pro nás zásadní zlom v celé rodové kauze a zároveň jde dlouho po kardinálově smrti i o završení jeho práce,“ řekla na začátku ledna Danuše Kavinová-Brabcová, která je Beranovou praneteří.

Kardinálovu pozůstalost spravoval její otec. Když v roce 2001 zemřel, převzala tuto úlohu právě ona. „Snažila jsem se věc celých těch zhruba šestnáct let posunout dál,“ připomněla.

„Byl pohřben na čestném místě, to v každém případě. Ovšem jeho přání, které zmínil ve své závěti, bylo, že místem jeho posledního odpočinku se má stát buď Praha, nebo rodná Plzeň. Snažili jsme se tento fakt Vatikánu diplomaticky připomínat. Čekalo se ale asi na vhodnou dobu, kdy událost může duchovně posílit národní identitu. A rok 2018 je k tomu vlastně ideální,“ připomněla Danuše Kavinová-Brabcová skutečnost, že v letošním roce uplyne 130 let od kardinálova narození a sto let od vzniku republiky.

Poprvé měla spolu se svými rodiči možnost ve Vatikánu navštívit hrobku svého prastrýce před osmi lety.

Statečný kardinál se po roce 1948 stal trnem oku tehdejšího komunistického režimu. Odmítl se smířit s pronásledováním církve. Komunisté jej drželi v domácím vězení postupně na několika místech republiky. Jeho příbuzní byli sledováni, vyslýcháni, museli komunikovat prostřednictvím šifrovaných vzkazů na pohlednicích.

“Oficiálně s ním mohli mluvit moji rodiče a babička. Vše ovšem pod přísným dozorem režimu. Neoficiálně jsme se pak o jeho dalším životě v Římě dozvídali od disidentů,“ dodává praneteř.

Ta by chtěla v Plzni vytvořit symbolické poutní místo na boleveckém hřbitově. Spolu s městem a biskupstvím připraví do konce listopadu v mázhauzu plzeňské radnice výstavu, která kardinála Berana připomene. 

Beran byl jmenován pražským arcibiskupem 4. listopadu 1946