Když Karel Nusl nasype do vody hrst krmení, objeví se na hladině nespočet kaprů. A za chvíli je klid.
„Jdou ke dnu posbírat to, co spadlo dolů,“ usmívá se zkušený rybář. Stojí v nenápadné budově a okolo něj je bezmála dvacet velkých nádrží.
Důvodů, proč chce jihočeská firma ryby odchovávat v uzavřené hale, je hned několik.
„Hlavní naší nevýhodou je, že máme rybníky pronajaté. Kdyby se jejich majitelé rozhodli, že nám je nedají, tak jsme potřebovali nějaký objekt, kde bychom si udělali násady, abychom ostatní rybníky dokázali lépe využít z hlediska produkce,“ vysvětluje jednatel Jiří Bláha.
Díky chovu v hale navíc potrvá celý proces o rok méně.
„Kapra tam dáme na podzim, kdy v přírodě nepřijímá potravu a začíná hibernovat. Jenže pod střechou ho můžeme do jara intenzivně krmit na váhu půl kilogramu a poté nasadit do přírody v období, kdy odlétnou predátoři, jako jsou třeba kormoráni. Ušetříme jeden produkční rok,“ líčí Bláha, když jeho kolega z vody keserem vyndává kapra.
Běžně celý proces trvá v přírodě asi čtyři roky. V hale ale ryba vyroste rychleji.
„Můžeme ji sem kdykoliv dát a vylovit ji, až naroste. Je možné tady přitopit vodu, což v přírodě samozřejmě nejde. Když je totiž voda studená, tak ryba potravu nepřijímá. Teď máme kapry a jesetery,“ popisuje Nusl.
Firma investici dokončila letos v létě a s novinkou se svým způsobem ještě učí. Nyní potřebuje, aby naběhly biofiltry, kudy voda proudí. Díky tomu se zlepšuje její kvalita a podmínky pro chov. Pak bude společnost zkoušet i jiné druhy, jako je třeba lín či amur. Výsledek se nebude lišit od chovu v přírodě.
Pro jihočeskou společnost je to premiéra, ale v řadě zemí jde o běžnou praxi. Chov není nijak zvlášť náročný na údržbu. Třikrát denně je potřeba do haly zajít a kromě krmení měřit nejrůznější faktory vody. Všechno je na alarmech. Kdyby tak nastal někde problém, upozorní rybáře telefon.
„Na rybu lépe vidíme, můžeme sledovat, jestli přirůstá. To se kontroluje i v rybnících, ale takhle je to samozřejmě snadnější. V hale je jiná i spotřeba krmení. Každopádně tím šetříme čas i prostor,“ dodává Nusl a rybu, kterou před chvílí ukazoval, pouští zpět do vody. V nádrži se během chvíle ztratí.
Pro firmu je novinka důležitá i kvůli zadržování vody v krajině. To je téma, které ji může v budoucnu významně ovlivnit. Může se totiž stát, že bude v rybnících málo vody, a tak nepůjdou lovit. Proto je pravděpodobné, že chovů v halách přibude.
„Je možné, že k tomu budeme kvůli životnímu prostředí donuceni. To je ale teď předčasné,“ dodává Bláha. Blatenská ryba se věnuje chovu a zpracování ryb, chovu kachen či opravě aut a kovovýrobě. Má zhruba 75 zaměstnanců. Podnik má roční tržby do 140 milionů korun.
