„Byly to krásné zdravé stromy sahající asi do čtvrtého patra panelového domu. Jsem z toho smutný,“ posteskl si Zdeněk Roučka, který se pohledem na borovice léta kochal. Teď zbyly jen pařezy.
Podle informací MF DNES místní sepsali petici, kterou podepsala většina obyvatel z Vojanovy 17 až 27. Žádali pokácení všech stromů, kterých je tu přes deset. Kompromisem byly nakonec tři borovice.
„Na místě byl prověřen funkční, estetický a zdravotní stav předmětných dřevin. Městský dendrolog došel k názoru, že se budou kácet pouze dřeviny, které jsou napadeny houbovým onemocněním, nevhodně vysazené u veřejného osvětlení, případně v ochranném pásmu sítí,“ konstatovala mluvčí radnice třetího plzeňského městského obvodu Lucie Hůrková.
Jiří Piňos, mluvčí ekologické organizace Děti Země, podotkl, že chápe lidi, kteří bydlí v paneláku a stromy jim stojí dva metry od okna. „Je to pochopitelné, ale nemůže se přece vykácet vše,“ říká ekolog, podle kterého pomůže stín stromů překonat horké letní měsíce v panelových domech.
„Klima se mění a za pár let může být v Česku takové horko, že budeme rádi za každý strom. Já bych kácel jen výjimečně,“ popsal Piňos. Setkal se už i s tím, že lidé chtěli nechat pokácet staletý listnáč, protože zakrývá výhled na kostel na návsi.
Jedinou cestou je podle něj přesvědčit lidi, že stromy jsou skutečně důležité. Protože pokud politik bude vědět, že lidé nechtějí kácet, bude prosazovat to samé.
Některé stromy jsou z akcí Z, kdy sázel každý, kdo měl ruce
„Ve městech o kácení alespoň rozhoduje kvalifikovaný odbor životního prostředí, na malých obcích ale starosta, který, aby ho lidé znovu zvolili, nechá pokácet vše, o co si lidé řeknou,“ posteskl si Piňos.
Ale ani ve městech se úředníkům, kteří jsou z daní placeni za to, aby stromy chránili, nerozhoduje lehce.
Význam stromů
|
Podle dendrologa Petra Kutáka ze Správy veřejného statku Plzeňského magistrátu je problém, že sídlištní zeleň byla sázena svépomocně v takzvaných akcích Z za minulého režimu a často na nevhodném místě.
„Neexistuje jednoznačný názor, norma, hodnocení či metodika, kterou bychom se při rozhodování mohli řídit. Je to pak o individuálním posouzení,“ líčí Kuták.
Podle něj se navíc v akcích Z sázely dost často jehličnany, které se do města nehodí. I proto se také nejčastěji kácí. Jejich nevýhodou je, že dochází často k vývratům.
„Listnaté stromy vytvářejí daleko příznivější mikroklima, protože každoročně listí opadá a prach nachytaný na listech spadne a dále se nevíří, kdežto na jehličnanech se prach drží,“ vysvětlil ochránce stromů. Navíc, když listnáč v zimě opadá, je v bytech světlo a v létě naopak příjemný stín.
Podle Kutáka město téměř nekácí z vlastní iniciativy, ale pouze reaguje na stížnosti nebo posuzuje, zda by třeba rozlomením nemohla dřevina někomu ublížit. Ročně tak Plzeň přijde o desítky stromů.
Nejčastěji podle něj žádají o kácení senioři, protože jsou velkou část dne v bytě a nechtějí tam mít stín nebo touží po lepším výhledu. „Takže obecně se dá říci, že si za kácení můžeme my sami, obyvatelé,“ shrnuje dendrolog, který se nezřídka setkává i s neslušností lidí, když jim nechce na žádost o kácení kývnout.
Často si musí vyslechnout argument, že kácením se zvýší hodnota bytu.
„Snažíme se stromy hájit, často se s lidmi dohadujeme, často se případy táhnou několik let. My vyžadujeme petice, aby většina lidí žádost o kácení podepsala, chceme nadpoloviční většinu lidí v domě,“ líčí Kuták.
Případem, kdy o zásah nežádali lidé, ale dopravní inspektorát, bylo kácení provedené minulý týden v ulici Edvarda Beneše. Podle policistů stromy bránily řidičům ve výhledu.
Pozitivní podle Kutáka je, že se v Plzni víc sází než kácí. „Například v rámci každé investiční akce se stromy vysazují. Třeba na každá čtyři parkovací stání se musí vysadit jeden strom,“ dodal Kuták.
