Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soud rozhodne dilema, zda u silnic chránit stromy, nebo životy řidičů

  11:06
Je výměna stromořadí podél silnic samozřejmostí, anebo rizikovou operací, kterou by měla posoudit a schválit policie? Tuto otázku nyní řeší soudci pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové kvůli sporu o vysazení 33 švestek u Chrudimi.

Nárazy aut do stromů u silnic často končí tragicky. (ilustrační snímek) | foto: Policie ČR

Spor vyvolal plán na výměnu stromořadí u silnice vedoucí z Chrudimi na Podhůru. Odbor životního prostředí Městského úřadu v Chrudimi výměnu starých stromů za švestky schválil a krajští silničáři tak mohli začít kácet.

Jenže se ještě obrátili na policii a ta výsadbu odmítla. Pozemek u silnice je podle ní příliš úzký a nejsou splněny šířkové parametry pro náhradní výsadbu tak, aby to bylo pro řidiče bezpečné.

Stejný názor měl i chrudimský odbor dopravy. Silničáři proto chtěli dodatečně změnit projekt, ale odbor životního prostředí to odmítl.

Ve sporu jde tedy o to, zda policie a příslušné odbory dopravy mohou výsadbě stromů zabránit s poukazem na to, že ohrožují bezpečnost řidičů. Pardubická pobočka krajského soudu v Hradci Králové má vynést rozsudek příští týden.

Vedoucí oddělení ochrany přírody na krajském úřadě Vladimír Vrána je přesvědčen, že policie by neměla mít hlavní slovo při obnově stromořadí. „Stromy z krajiny neustále mizí, kácí se všude. Podle mého názoru stromořadí k silnicím patří,“ míní Vrána.

Hrozily nám pokuty z obou stran, vysvětlují žalobu silničáři

Správa a údržba silnic Pardubického kraje se podle jejího právního zástupce Františka Nunváře ocitla ve složité situaci. Kdyby výsadbu provedla, hrozila by jí podle něj pokuta za porušení zákona o pozemních komunikacích ve výši až tři sta tisíc korun, protože změnu neměla schválenou policií ani silničním správním úřadem.

„Když by výsadbu neprovedla, tak od orgánu ochrany přírody hrozí milionová pokuta,“ uvedl František Nunvář.

Silničáři proto napadli rozhodnutí městského úřadu, a když ho jako odvolací orgán potvrdil krajský úřad, podali žalobu. Paradoxně tak příspěvková organizace Pardubického kraje žaluje Pardubický kraj.

Silničáři tvrdí, že vysazené stromy tvoří pevnou překážku, kterou lze podle zákona o pozemních komunikacích umístit jen se souhlasem policie. Krajský úřad však stojí za úředníky ochrany přírody, podle nichž se takto zákon chápat nedá.

Odvěký a asi neřešitelný spor, zda hodnota stromořadí jako významného krajinného prvku převáží nad rizikem havárie, se transformoval do právní bitvy o to, jak vykládat zákon.

„Je to sporný výklad tohoto ustanovení,“ uvedl soudce Jan Dvořák. Každý rok skončí nárazem do stromu kolem 2,5 tisíce dopravních nehod. Odborníci požadují, aby se stromořadí vysazovala dál od silnic, jenže silničáři potřebné pozemky v drtivé většině případů nevlastní.

Výsadbu stromořadí podporují i dotace z Unie. Podle sdružení Arnica patřil Pardubický kraj k několika málo regionům, kterým se daří dlouhodobě nahrazovat pokácené stromy novou výsadbou. Mezi lety 2003 až 2016 jich silničáři vysázeli kolem silnic přes patnáct tisíc a pokáceli bezmála osmnáct tisíc.

S pomocí evropských dotací vysazovala Správa a údržba silnic Pardubického kraje zejména lípy, javory, jilmy, duby. „A vysazovali je také velmi blízko silnic. Navíc nyní jde ve sporu o švestky, které nejsou pro řidiče tak nebezpečné,“ upozornil Vladimír Vrána.