Památkáři chtějí oboru v Jizerkách prohlásit památkou, bojí se zlodějů

  16:52
Obejít ji za den je prakticky nemožné. Po obvodu sice měří 42 kilometrů, ale místy leží ve složitém terénu. Hraběcí obora v Jizerských horách je unikátem. Prohlásit ji za kulturní památku se však stále nedaří. První snahy se přitom objevily už před čtyřmi lety.

„Míč je teď na straně ministerstva kultury. Bohužel i my jako památkáři máme malé možnosti ovlivnit ten proces. Připravili jsme podklady, podali návrh na prohlášení za kulturní památku, ale víc nejsme schopni ovlivnit. V tomto případě nejsou žádné lhůty, dokdy musí ministerstvo rozhodnout,“ řekla Renata Tišerová z Národního památkového ústavu v Liberci.

Fotogalerie

Přesto věří, že se to co nejdříve podaří. Oboru nechal v polovině 19. století postavit tehdejší majitel panství Eduard Bedřich Clam-Gallas. A možná vědomě či nevědomě tak vytvořil něco, co nemá v Čechách obdoby. Bohužel téměř dva metry vysoké žulové či čedičové sloupky neunikají pozornosti zlodějů. Opracované kameny mizí z hor a slouží pak lidem na zahrádkách jako schody, branky či ploty.

„Snažili jsme se i ve spolupráci s policií tuhle situaci řešit, ale nepodařilo se to. Zjistili jsme, že dokud neprovedeme důkladnou inventarizaci obou clam-gallasovských obor, tak je nejsme schopni adekvátně ochránit,“ zmínila Tišerová.

Památkáři oboru zmapovali

Poslední tři roky se tak památkáři škrábali po kopcích spolu s lesníky. Díky tomu zmapovali každý jednotlivý sloupek. Což nebylo jednoduché, protože Velkou oboru mezi Oldřichovem, Hejnicemi, Raspenavou, Fojtkou, Bedřichovem a Kateřinkami, tvořilo původně téměř jedenáct tisíc opracovaných kamenů a Malou oboru kolem Oldřichovského Špičáku pak dva a půl tisíce sloupků.

„Každý jsme vyfotili, zaznamenali do mapy, dokonce jsme pak pořizovali i video. To vše pak může posloužit v případě, že by další sloupky zase odněkud zmizely. Zároveň jsme z toho terénního výzkumu měli tolik materiálu, že jsme teď vydali o obou oborách menší knihu a je k tomu i výstava v klášteře v Hejnicích,“ dodala Tišerová.

Podle památkářů je potěšující, že zhruba dvě třetiny sloupů zůstaly zachované. Dřevěné hrazení, které mezi nimi bylo, se sice časem rozpadlo, to ale nebrání tomu, aby obora mohla být prohlášena za památku. V Čechách už je několik obor, které mají tento statut, jde však o honosné obory poblíž šlechtických sídel, které jsou obehnané kamennými zdmi. Ta v Jizerských horách se vymyká.

„Je to nejvýše položená obora v Čechách. Třeba pod Ptačími kupami dosahuje výšky devět set metrů nad mořem. A po oboře v Lánech je také největší u nás. Unikátní je i samotný způsob stavby. Málokterá obora byla stavěná takhle důkladně, většinou šlo o dřevěné ploty. Ale tady jsou po obvodu 42 kilometrů tisíce kamenných sloupů i s dalšími stavbami, jako jsou jelení skoky, různá vrátka, brány, můstky a tak dále,“ popsal René Bělohradský, který se mapování clam-gallasovské obory věnuje už řadu let. 

„To dílo je dokladem úctyhodné kamenické práce. Třeba z údolí Štolpichu na Hřebínek vede místy, kde se má člověk problém sám udržet, natož aby tam byl schopen manipulovat s třistakilovými kameny. Je neuvěřitelné, jak se tam s nimi vůbec dostali a připevnili je tam.“