Jizerskohorské bučiny staré přes 200 let se mohou dostat na seznam UNESCO

  16:34
Jizerskohorské bukové lesy mají šanci na zápis do UNESCO. Pokud se to podaří, bude to první přírodní lokalita v Česku uvedená na prestižním seznamu světového dědictví.

Turisté na stezce mohou pohlédnout do obří tváře lidoopa. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Zatím se Česká republika pyšní dvanácti zápisy v seznamu UNESCO. Jde ale vesměs o historické části měst nebo památky, popřípadě lidové zvyky jako jízda králů, slovácký verbuňk nebo masopustní obchůzky.

Fotogalerie

Přírodní lokalitu světového významu zatím nemá Česko na prestižním seznamu ani jednu. Bučiny na strmých severních svazích Jizerských hor by tak mohly být první. 

„V nejbližší době by sem měla přijet kontrolní komise UNESCO, která na místě ověří, že to, co jsme napsali do přihlášky, je pravda a nic si nevymýšlíme. Když to dobře dopadne, tak by mohly být jizerskohorské bučiny prohlášeny za světové přírodní dědictví UNESCO v příštím, nebo následujícím roce,“ sdělil ředitel regionální pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jiří Hušek.

Šance je padesát na padesát

Zatím je podle něj šance na úspěch padesát na padesát. Přihláška už na UNESCO odešla prostřednictvím ministerstva životního prostředí. 

„Takto robustních bukových porostů v Česku mnoho není. Když odmyslím bučiny v Bílých Karpatech, kde jsou dominantní, tak tady v Sudetech jsou jen dvě oblasti, o kterých se dá mluvit takto v superlativech. A to jsou jizerskohorské bučiny a velmi hodnotné bukové lesy na úbočí Krušných hor v oblasti Klášterce nad Ohří. Jen tyto dvě lokality snesou u nás náročná celosvětová měřítka,“ zmínil ředitel AOPK František Pelc.

Jizerskohorské bučiny jsou největším chráněným územím v Jizerských horách a také jednou z největších národních přírodních rezervací v ČR.

„Jsou tam buky staré více než dvě stě let. Všechno, co je potřeba tam chránit, tak je chráněno. Čili ten zápis na seznam UNESCO už by byl takovou nadstavbou, která by bučiny mohla ještě víc zvýraznit pro lidi, kteří vyhledávají takové lokality. Neznamená to, že kdyby se bukové lesy podařilo dostat pod UNESCO, tak by byly ještě nějak více chráněny. Známka UNESCO by byla jen takovým magnetem pro lidi. Podobně jako je to třeba v případě Českého Krumlova, Prahy nebo Holašovic,“ uvedl krajský ředitel Lesů ČR Ludvík Řičář.

Buky mají na seznamu Rujána nebo Karpaty

Jizerskohorské bučiny by ale nebyly prvními bukovými porosty, které na seznamu světového dědictví UNESCO figurují. V současnosti jsou tam lokality z dvanácti evropských států. Například bukové lesy na Rujáně, rozlehlé porosty v Karpatech, ve Slovinsku, v Pyrenejích či Alpách.

„My jsme právě dostali nabídku zařadit se mezi tyto lokality, které už na seznamu UNESCO jsou. Je to vlastně taková síť původních bukových pralesů. Význam to má v tom, že se na seznam nevytáhne jen jedna bučina třeba v Rumunsku, ale je to reprezentace přírodě blízkých bukových lesů v různých krajinných ekosystémech. Jinak to totiž vypadá v Pyrenejích, jinak v Alpách, v Karpatech, jinak v Čechách,“ podotkl Pelc.

I přes kůrovcovou a imisní kalamitu, která Jizerské hory postihla před 35 lety, si zdejší bučiny kupodivu udržely svůj ráz. Protože pokrývají velmi strmé svahy, zásahy člověka tam byly i dřív minimální.