Poslanec Jiří Skalický v rozhovoru pro MF DNES říká, že nebude nikdy bouchat do stolu jako šéf strany Miroslav Kalousek. A nejspíše má pravdu. Skoro vypadá jako Kalouskův protipól. Mluví klidně, všechno promýšlí a vyhýbá se expresivním výrazům. V parlamentu sedí od roku 2010, pracuje ve výboru pro zdravotnictví a výboru pro obranu a je už tři roky místopředsedou Správní rady VZP. Primářem oddělení klinické biochemie a diagnostiky pardubické nemocnice je už od roku 1991.

Považujete volby, které jsou před námi, za důležitější než ty, kterých jste se účastnil předtím?
Považuji je za důležitější než před čtyřmi roky.

Proč?
Kromě standardních střetů na úrovni koncepcí, myšlenek a politických názorů je zde ještě hnutí ANO pana Babiše, který - ať chceme nebo nechceme - kombinuje moc ekonomickou, politickou a mediální. Jestli hodně, nebo málo, neposuzuji. Tento fenomén tu nikdy nebyl, je to trochu atypická záležitost. Proto jsou tyto volby důležitější a voliči řeknou, jestli se jim to líbí, nebo nelíbí.

Jiří Skalický, poslanec a kandidát TOP 09

Předseda TOP 09 odmítl možnost, že byste šli do vlády s hnutím ANO s tím, že by to byla kolaborace. Cítíte to taky tak?
Na základě výsledků voleb bude vyjednávat tým složený z předsedy a předsednictva, takže předpokládám, že tento trend bude dodržován.

A odpověď na moji otázku? Kdybyste šli do vlády s ANO, byla by to pro vás kolaborace?
Je to silné slovo, považoval bych to za porušení něčeho, co pan předseda a topka deklaruje.

Takže byste se s tím vnitřně nesrovnal, kdyby se TOP 09 s ANO dohodla?
Považoval bych to za porušení toho, co předseda a TOP 09 říkala. Na druhou stranu hypoteticky, pokud by k tomu došlo, tak asi by se mi to nelíbilo, ale holt tak by to bylo.

To je praktická politika?
Ano.

Vy si tuto praktickou politiku zkoušíte už tři roky v zastupitelstvu Pardubic, kde jste v koalici s ANO. Jak se s nimi cítíte na jedné lodi?
Někdy dobře, někdy komplikovaně. S některými věcmi souhlasím, s jinými ne. Třeba se mi hrubě nelíbí dlouhodobě systém projednávání územního plánu v Pardubicích a už jsem to několikrát říkal na zastupitelstvu. Projednávání bych viděl jinak.

Ale územní plán je klíčový dokument, to není jen nějaká drobnost.
Já nesouhlasím s postupem a přípravou územního plánu, ne s územním plánem jako takovým. Územní plán je samozřejmě klíčový a důležitý. Topka jasně deklarovala, že chce územní plán rozvojový a vyvážený, který neřeší jen střed města, ale i okraje. To, co bylo předloženo v koncepci pod heslem návrat do města, to ořezalo okruh kolem centra města. Nelíbí se mi to. Je to věcný střet.

A nejste na kolegy z ANO příliš měkcí, jak říká šéf pardubické TOP 09?
Jak kdy. Někdy asi možná ano. Já nemám rád veřejnou konfrontaci, vždy jsem zastával jak tady ve městě, tak ve sněmovně vyjednávání, dojednávání a vysvětlení postojů. Nelíbí se mi dělat to tak, že bych vystoupil a do novin řekl: ‚Ti pánové zvolili úplně špatný postup.‘

Ale pak vás není slyšet, což v politice asi není úplně ideální.
Máte pravdu, ale od začátku jsem v politice zvyklý takto jednat, je to můj politický styl. Nemám rád styl konfrontační, tím se mnoho nedosáhne, i když chápu, že takoví lidé jsou potřeba ve všech stranách. Ti, kteří dokážou vstát, říct, takhle to bude a křápnout do stolu, což je řekněme například náš předseda Kalousek. Občané to pak víc vnímají.

Vy jste velmi aktivní politik, jakmile jsou nějaké volby, kandidujete. Do zastupitelstva města, městské části, kraje i do sněmovny. Je to rozumné?
Pokud se týká zastupitelstva města či kraje, bral jsem to jednoznačně jako pomoc TOP 09. A vedle mne ať se učí ostatní, mladší generace. Bude pak na nich, aby to zvládli.

Co chcete v příštích čtyřech letech změnit ve sněmovně tak, že se to dotkne i obyvatel kraje?
Logicky jsou to zákony, které mají dopad i na kraj. Měl by to být zákon o zdravotních pojišťovnách, protože zdravotní pojištovny budou hrát důležitější a zásadnější roli ve vztahu k pacientům a ke zdravotnickým zařízením. Mohou dobře ovlivnit i zdravotní péči v celém Pardubickém kraji. Další důležitý zákon je zákon o rozpočtovém určení daní. V roce 2013 jsme schválili první novelu zákona o rozpočtovém určení daní, kdy se více peněz dostalo na obce. V tomto období jsme schvalovali další úpravu a chtěl bych, aby v příštím volebním období byla další úprava. Jsme přesvědčeni, že dotací by mělo být co nejméně. Obce by peníze nedostávaly prostřednictvím dotací, ale přímo a lépe by si s nimi mohly nakládat.

Takže omezit dotace alespoň na úrovni státu, když to nejde v rámci Unie.
Přesně tak, ať si obce rozhodují samy.

Kandidujete s heslem „Žena má právo na rodinu a kariéru“. Myslíte si, že žena dnes nemá šanci dělat kariéru?
Šanci má, ale je to pro ni velmi komplikované. To je i jeden z důvodů, proč je žen méně v politice, mimochodem neuznávám žádné kvóty...

To jsem si všiml, máte na kandidátce jen čtyři ženy...
...a ještě pátou jako náhradnici. Ženy mohou dělat a dělají kariéru, ale daleko obtížněji si srovnávají rodinné zázemí, péči o děti, rodinu jako takovou. Jsme přesvědčeni, že pokud by se pomohlo z hlediska školek, servisu pro rodinu a podobně, tak se ženě uleví. Když si žena, která bude například kombinovat politiku a práci, pořídí úklidové práce nebo služby, pomoc pro děti, tak si to bude moci odečíst z daní. Takový servis má smysl.

Vaše pomoc je ale směrována zejména ženám, které mají příjem 40 či 50 tisíc nebo ještě vyšší. Jen těm pomůže omezení zastropování mateřské. Pořídit si někoho na úklid, to nemůže každý. Je to cílené na dobře situované rodiny.
Z velké části ano. Ale pořád si myslím, že žena nemusí vydělávat tolik, když vydělává manžel a potřebuje mít čas. Jde o její čas a ten je třeba pomoci nahradit.

Každý poslanec říká, co všechno udělal pro region. Jeden se hlásí k dálnici D35, vy naznačujete, že jste hodně pomohl, pokud jde o novou křižovatku u Parama. Jak si volič má ověřit, že to tak je?
Tak ať se mne ten volič zeptá. Nemám ve zvyku si vymýšlet. Jestliže řeknu, že jsem v tom něco udělal, tak to tak je, někdy to je víc, někdy méně. Kdokoliv se mne zeptá, tomu jsem schopen to doložit, vysvětlit. Pokud jde o Paramo, je za tím sedm let práce.

Pracujete jako primář v pardubické nemocnici a před časem jste hovořil o tom, že myšlenka mít novou špičkovou nemocnici není špatná. Dokonce byste byl pro dvě špičkové nemocnice v kraji. To je asi něco, co se nestane, nebo se pletu?
Je to věcí kraje, který je vlastníkem nemocnic. Tlak je takový, že musíte okamžitě řešit, aby péče byla nyní dostupná a k dispozici. Ale já jsem fakt přesvědčen o tom, že by stálo za to, udělat kvalitní dobrou studii se vším všudy včetně ekonomiky, jestli řekněme jednu nemocnici tady v této části nepostavit na zelené louce. Třeba se ukáže, že to je špatně. Netvrdím, že je to nezbytně nutné. Samotného by mne to zajímalo, protože pardubická nemocnice má jasné limity, které jsou dané prostorem a dopravou. Za 20 či 30 let se může ukázat, že to naši následovníci budou muset řešit. Technologie se zmenšují, potřebujete méně prostoru. To, co nyní kraj pro rozvoj nemocnic dělá, je přiměřené a rozumné s ohledem na podmínky, které tu aktuálně jsou. Myslím si ale, že by stálo za to, podívat se dál.