Snížení počtu stromů určených k poražení je reakcí na odpor části veřejnosti. Zhruba devět stovek lidí se podepsalo pod prohlášení, že se jim razantní zásah do stávající zeleně nezamlouvá. A nestačí jim, že po nové výsadbě bude na náměstí víc stromů než dnešních 136.
Zástupci nespokojených občanů snížení plánovaného počtu pokácených stromů nevnímají jako důvod ke změně postoje.
„Stále se jedná o plán, který počítá s drastickým úbytkem listové plochy a také úbytkem travnaté plochy,“ prohlásila Hana Borova, jedna z iniciátorek protestu proti projektu.
Zástupci města tvrdí, že se o celé záležitosti bude znovu jednat s veřejností. „Vlnu zájmu chápeme jako příležitost se o projektu bavit ještě šířeji, vyslechnout si obavy lidí a vyjasnit si některá nedorozumění,“ říká náměstek primátora Plzně Pavel Šindelář.
Ten projekt rekonstrukce považuje za novátorský, a to v přístupu k zeleni. „Novátorský je i v rozsáhlé preventivní péči, která se dostane ponechaným stromům,“ konstatoval.
Zastánci projektu zdůrazňují, že dnes stromy na Jiráskově náměstí nemají dobré podloží a to by se mělo změnit k lepšímu. Upozorňují také, že je zapotřebí, aby na náměstí rostly stromy různého stáří.
Také připomínají, že je v plánu vysadit až 117 nových stromů. Celkově by jich pak na náměstí bylo 160.
„Během setkání s obyvateli nám lidé potvrdili, jak významnou roli pro ně hrají na Jiráskově náměstí kaštany. Znovu tedy uvažujeme, že i přes možná rizika bude centrum náměstí dosazeno opět kaštany, a nikoli okrasnými třešněmi, jak jsme navrhovali,“ uvedl architekt Ondřej Synek z atelieru re:architekti.
„V polovině září chceme pozvat na schůzku občany, kteří mají z revitalizace Jiráskova náměstí obavy,“ sdělil místostarosta Plzně-Slovan Jan Fluxa.
Úvahy o ponechání dvaceti z původně plánovaných 93 stromů určených k pokácení se týkají pouze těch, které stojí v prostoru před Masarykovou školou.
Hana Borova ale snížení počtu poražených stromů o dvacet nepovažuje za významnější posun. „Pořád si myslíme, že ten zásah do stávající zeleně by byl nepřiměřený,“ konstatovala Borova.
Jitka Přerovská z Nadace Proměny Karla Komárka, která projekt zaštiťuje, připouští, že kácení je citlivá věc. Nicméně tvrdí, že úspěšné revitalizace parků jinde mluví ve prospěch návrhu architektů.
Většina stromů je v poměrně dobrém stavu
„Vedle spolupráce s obyvateli si vážíme i spolupráce s odborníky, kteří jsou v jistém slova smyslu vizionáři. To se nám osvědčilo, stejně jako se městům osvědčuje při obnově veřejného prostoru myslet i na budoucí generace,“ sdělila.
Proti plánovanému kácení většiny stromů na Jiráskově náměstí ale nemá výhrady jen laická veřejnost. Nezamlouvá se například některým lidem ze Správy veřejného statku města Plzně, kteří se starají o zeleň, nebo zástupcům odboru životního prostředí úřadu městské části Plzeň-Slovany.
Poukazují i na to, že podle dendrologického posudku je zhruba 80 procent stromů, které mají padnout, v poměrně dobrém stavu.
Projekt revitalizace náměstí má odstartovat v roce 2020. Počítá se zklidněním dopravy a výměnou povrchu chodníků a silnice. Cílem je prostor oživit a vytvořit v něm lepší podmínky pro relaxaci a setkávání.
