„Určitě je to dáno větší všímavostí lidí a dostupností komunikačních technologií, které jim umožňují bez problémů pro zvířata přivolat pomoc. Je to také tím, že se naše služba stala dostatečně známou. A městské prostředí je pro volně žijící živočichy dostatečně přitažlivé,“ vyjmenovala příčiny letošního vysokého nasazení záchranky hlavní ošetřovatelka stanice Zuzana Pokorná. 

Na vysokém počtu ošetřených zvířat se podepsala také letní vlna extrémních veder a sucha. Do stanice se dostávaly stovky dehydrovaných a podvyživených zvířat, mezi nimi byli například ježci, mláďata veverek a ptáčata.

Strunové sekačky, pobíhající psi, ploty a různé bariéry či frekventované silnice plné aut. To jsou nejčastější civilizační pasti pro volně žijící faunu. Některá z nich pravděpodobně připravila malého zbraslavského ježka o matku. 

Mládě zbavené její opory proto nebylo schopné se samo o sebe postarat. Po transportu na záchrannou stanici ježče nyní prochází terapií klidem a pobytem v čisté kleci s pravidelnou stravou. Podle zvířecích záchranářů bodlináčům chutnají například speciálně vyvinuté konzervy značky Brambles pet and wildlife, jejichž obsah a nutriční hodnoty jim plně vyhovují.

Za čas se rozhodne o tom, co se se zbraslavským pacientem a dalšími ježky v péči záchranky stane dál. „Postaráme se o to, aby pravidelně jedlo, sílilo, a pokud nepřijde zima příliš brzy, vypustíme je do volné přírody ještě letos. V opačném případě přečká ježek zimu v záchranné stanici a do volné přírody se podívá až na jaře spolu s dalšími ježky zimujícími v naší stanici,“ uvedla Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. m. Prahy, která zvířecí záchranku spravuje.

Návratem do volné přírody před krátkým časem skončil jiný dramatický příběh z análů jinonické záchranky. V tomto případě šlo o dva majestátní opeřence, výry velké. Tedy největší tuzemskou sovu, náležející v ČR mezi ohrožené a chráněné živočichy.

Let za svobodou

Dva výří sourozence našli lidé na jaře shodou okolností také na Zbraslavi. Jejich otce smrtelně zranilo auto, samotná matka nebyla schopna se o potomky postarat. Vysílení a vyčerpaní nalezli útočiště ve voliéře zvířecí záchranky. Ze zesláblých ptáčat se za pár týdnů stali silní a zdraví lovci. „Pochutnávali si například na kuřecím a králičím mase,“ uvedli záchranáři. Výří dvojice se navíc stala prvními odchovanými mláďaty svého druhu v jinonické stanici.

Napilno mají jinoničtí ošetřovatelé již od začátku letošního roku, tisícího klienta, kachní mládě z Chodova, ošetřili už na začátku května. V polovině června se postarali o kavku obecnou z Prahy 7, pacienta číslo 2 tisíce. A položku 3 tisíce v záznamech dostala na konci července labuť, jež uvázla ve Vltavě u Hlávkova mostu.

Stovky zásahů

Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Jinonicích funguje již sedmým rokem. V roce 2015 přijala 3 036 živočichů, roku následujícího jich bylo 3 707. Loni záchranáři ošetřili již 4 134 zástupců pražské fauny. Jedná se hlavně o ježky, poštolky, labutě, kachny, netopýry, rorýse nebo zajíce. 

Pomoc však potřebovali také méně rozšíření živočichové jako ledňáček říční, sokol stěhovavý, dudek chocholatý či bobr evropský. A také mláďata plcha velkého, tedy vzácného hlodavce vyhledávajícího hlavně listnaté a smíšené lesy s dostatkem dubů a buků, kterého biologové v ČR řadí mezi zvláště ohrožené druhy.

Metropole láká divočinu

Práce jinonickým záchranářům asi jen tak neubude. Kouzlo života ve velkých městech totiž láká stále více zástupců fauny. „Krajina ztrácí přirozenou diverzitu a živočichové se stěhují do míst, která jim vyhovují,“ vysvětlují biologové příčiny migrace. Z volné přírody zvířata vytlačuje výstavba satelitů, logistických center nebo zemědělské aktivity. Potřebný úkryt a dostatek potravy tak zástupci fauny nacházejí uprostřed měst.

Do města se stěhují holubi hřivnáči, k vidění jsou tu třeba také vzácní motáci pochopové, krahujci, sokolové, poštolky či puštíci. A nejde jen o ptáky. „V Praze žijí divoká prasata, kuny, srnčí zvěř,“ uvedl Zdeněk Vermouzek, předseda České ornitologické společnosti.