Situace v lékařské pohotovostní službě je vážná. Dokonce natolik, že šéf krajského odboru zdravotnictví Petr Studenovský ve středu veřejně vyzval všechny ambulantní lékaře, aby pomohli se zajištěním pohotovostí.

„Největší personální problémy máme v Českých Budějovicích a v Táboře. Přitom na Českobudějovicku je pro dospělou pohotovost k dispozici 92 ambulantních lékařů, ale na službách se podílí jen 15 z nich. Kdyby se zapojili všichni, připadly by na jednoho lékaře čtyři služby za rok. U dětské pohotovosti by to vyšlo na 11 služeb ročně,“ uvedl Studenovský.

V současnosti lékařská pohotovostní služba (LSPP) na jihu Čech funguje na 18 místech, což kraj řadí mezi ty s jejím největším pokrytím. Páteřní síť v osmi krajských nemocnicích je posílena o dalších deset stanovišť v hůře dostupných místech či turistických lokalitách.

Loni lékaři na pohotovosti ošetřili 69 tisíc dětí a dospělých, z toho 55 tisíc právě v nemocnicích.

Přitom samotný kraj provozuje celkem jedenáct LSPP, protože krumlovská nemocnice zajišťuje tuto službu i v Horní Plané a Kaplici a v Blatné funguje pohotovost pod záchrankou. Kraj za ni ročně zaplatí 21 milionů korun, z toho 15 milionů rozdělí na ztrátové poskytování LSPP svým zdravotnickým zařízením a šesti miliony podporuje sedm měst, která provozují tuto službu sama.

Radnice v Týně nad Vltavou, Trhových Svinech, Třeboni, Milevsku, Soběslavi, Bechyni a Veselí nad Lužnicí tak dostanou od kraje letos po 857 tisících korunách, další peníze dávají ze svého a staví si samy i služby pohotovosti.

Kraj se snaží lékaře motivovat do LSPP i tím, že v nemocnicích vylepšil zázemí pro její poskytování a zvýšil také odměny doktorů.

„V našich nemocnicích jsme vytvořili podmínky, po kterých ambulantní lékaři volali. Mají tam diagnostické zázemí i návaznost pro případ hospitalizace. Zvýšila se i jejich odměna, ve všedních dnech je to přibližně 400 korun za hodinu, o víkendu kolem 700 korun za hodinu,“ popsal Studenovský.

Stát převedl povinnost postarat se o provoz lékařských pohotovostních služeb na kraje zákonem o zdravotních službách, ale bez stanovení pravidel k jejich provozování. Stejný zákon ukládá povinnost ambulantním lékařům podílet se na zajištění pohotovostí.

Regulační poplatky byly výborný filtr, myslí si lékařka

Jenže ambulantních lékařů ubývá - stárnou, odcházejí do důchodu, umírají a pro zajištění pohotovostí jich moc nezbývá.

„Jsou lékaři, kteří nám pomáhají služby zajistit nad rámec své povinnosti. Není jich mnoho a kvůli tomu, že jich odslouží hodně, přestávají mít sílu a chuť pokračovat. A pak jsou lékaři, kteří nejsou ochotni se do služeb zapojit vůbec,“ dodal Studenovský.

Mezi lékaře, kteří se netají tím, že pohotovosti neslouží, patří i budějovický praktik pro dospělé Karel Wróbel.

„Mám dvě ordinace, denně ošetřím 60 až 65 lidí. A na pohotovosti bych se pak měl postarat o další desítky, to není v silách člověka zvládnout. Práce praktika nejsou jen hodiny v ordinaci, poskytuji návštěvní službu, supluji závodní péči, po večerech dělám administrativu. Bude mi šedesát a kolotoč pracovních povinností se točí stále rychleji,“ sdělil Wróbel.

Jeho služebně starší táborská kolegyně, praktická lékařka Jana Šimková, zažila ještě pohotovosti, které doktoři sloužili od pátku až do pondělí. „Dřív jsme to dělali na koleně, dneska už to takhle nejde, že přijde pacient a my se na něj podíváme bez jakéhokoli zázemí. Proto je pohotovost v nemocnici,“ srovnala třiasedmdesátiletá Šimková, která sama sloužila na lékařské pohotovosti celý život.

Teď už si nechala „jen“ klasickou denní ambulanci. „Vytíženost praktiků je velká. Výborný filtr byly regulační poplatky, je škoda, že je politici zrušili,“ podotkla Šimková.

S personálními problémy se potýká většina krajů

Zjistit názor mladého praktika na sloužení pohotovosti není snadné, moc jich v kraji není. Ale například budějovický praktický lékař Ondřej Bukovinský potvrdil, že se na LSPP v krajském městě nepodílí. „Já jsem zapojený do systému nočních služeb v nemocnici,“ podotkl šestatřicetiletý doktor.

Fakt je, že současná situace je dlouhodobě neudržitelná a s personálními problémy pro provoz pohotovostí se potýká většina krajů. Aktuálně jednají o neutěšeném stavu s ministerstvem zdravotnictví. To chystá změnu, která může znamenat snížení počtu těchto služeb.

„Lékařská pohotovostní služba bude organizována při urgentních příjmech nemocnic a minimální síť urgentních příjmů bude definována vyhláškou. Pohotovost budou vykonávat zpravidla praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost, ale dle zákona o zdravotních službách ji mohou vykonávat také ambulantní lékaři ostatních oborů,“ sdělila mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.