Hejtmanství chce sázet stromy s hasiči. Je to chabá pomoc, zní z obcí

  15:26
Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská vyzvala obce, aby při boji proti kůrovci sázely stromy s dobrovolnými hasiči. Starostové akci vítají, ale i kritizují. Podle některých je to jen gesto. Navíc by ocenili větší podporu. Vysočina už rozděluje desítky milionů korun, lesníci na jihu na dotace čekají.

Kůrovcem napadené lesy v oblasti Zvíkovské Podhradí, Varvažov a Ostrovec | foto: Dan MaternaMAFRA

Kalamita na Dačicku končí. Kůrovec tu zlikvidoval prakticky všechno, co mohl. Městské lesy se rozprostírají na 380 hektarech, z čehož 230 zaberou holiny. Lesníky tak čeká jejich obnova. Proto někteří využijí pomoc od dobrovolných hasičů, k níž vyzvala dopisem starostům hejtmanka Ivana Stráská. Kraj chce vysázet zhruba sto tisíc stromů.

Zájemci mohou žádosti posílat do 14. října, práce jsou naplánované na 18. až 19. říjen a pak podle dohody. „To je poměrně šibeniční termín, takže jsem zvědavý, jestli to dopadne dobře,“ přemýšlí dačický starosta Karel Macků.

„Povinnost si splníme sami“

Město se chce do akce zapojit a žádost už poslalo. Poskytne pozemek, dodá sazenice s nářadím a dobrovolní hasiči se pak pustí do výsadby. „Pokud to vyjde, budeme rádi. Každá pomoc je dobrá. Navíc slíbili dotace na oplocenky, ty jsou důležité, aby mladé stromky nesežrala zvěř,“ líčí Macků.

Ne všichni ale na výzvu reagují s nadšením. V Netolicích na Prachaticku na podporu nečekají a na vlastní náklady vysází dokonce stejný počet stromů, jako má hejtmanství v plánu na celém území kraje. „Rozpočtovým opatřením zastupitelstvo navýšilo výdaje na vysázení stromů o 2,5 milionu korun. Zalesníme deset hektarů stem tisíc kusů dřevin. Dopis paní hejtmanky o stejném počtu v celém kraji bereme jen jako gesto, povinnost si splníme sami,“ sděluje starosta Vladimír Pešek.

Netolice vlastní 250 hektarů. Kůrovec v oblasti gradoval již loni, letos situace pokračovala. Kvůli lýkožroutovi smrk ze zdejších lesních porostů skoro zmizel. Tři nasmlouvané firmy s ručním i strojovým sázením již začaly, stromky samy dodaly. „Chceme, aby bylo hotovo do konce října. V listopadu už by mohla zamrznout půda,“ líčí postup Jitka Koubalíková, vedoucí netolického odboru hospodářského a životního prostředí.

S rezervou se k dopisu hejtmanky staví obec Oslov na Písecku. „My to vítáme. Kraj ale těžce zaspal dobu, protože měl reagovat už loni a vyhlásit kalamitu. Tím by umožnil zjednodušit kroky, aby se například nemusela dělat výběrová řízení, která prostup proti kůrovci jen prodlužují,“ myslí si starosta František Hašek.

Stráská: Kůrovcová apokalypsa

Poukazuje navíc, že se na příslušných místech nedozvěděl podrobné informace. Obec se potýká s nedostatkem pracovních sil a techniky. Na 265 hektarech těží podle něj jediný člověk. „Několik měsíců se snažím obvolávat všemožné instituce od krajského úřadu po senátory, ale nedostalo se nám žádné podpory. Stát se k nám chová nečinně. Jsme v tom sami,“ zoufá si Hašek.

Hejtmanka Ivana Stráská předznamenala pomoc sboru dobrovolných hasičů na srpnové Zemi živitelce, kdy hovořila o kůrovcové apokalypse. V dopise později lesníkům nabídla pomoc společně s hasiči.

Jih Čech je třetím nejvíce kůrovcem zasaženým regionem v Česku. Druhá Vysočina mezi majitele lesů rozděluje více než 50 milionů korun. Jihočeské hejtmanství je zatím opatrnější. „My teprve dotační tituly vytváříme. Jednáme o jejich výši a zhruba za dva týdny budeme vědět, na co půjdou. Shodli jsme se například na oplocenkách, chceme zařadit i dotaci na opravu lesních komunikací,“ podotkla Stráská. Předpokládá, že více výsadbových akcí bude na jaře, protože až nyní mohou obce žádat o státní peníze na sazenice. Právě ty musí zájemci o pomoc hasičů obstarat.

Pomoc v této míře není příliš adekvátní, tvrdí odborník

V minulosti kraj z rozpočtu peníze na kůrovce nevyčleňoval. „Ukázalo se to jako problém posledního roku, maximálně posledních dvou let. Myslíme si, že krajské dotace se mají odvíjet od toho, co nabízí stát. Abychom nevypisovali stejné programy,“ řekla Stráská.

Podle odborného lesního hospodáře a poradce Aleše Erbera z Pardubicka vysázení 100 tisíc stromů není ideální reakcí. „Cení se každá pomoc, v této míře ale není příliš adekvátní. Pokud chce kraj pomoci, musí alokovat finance například na sazenice, nebo dát příspěvek na výchovné dřeviny, jako jsou olše, bříza nebo jeřáb. Podpora oplocování proti škodám zvěří je již běžná. Sázení má být odborné, pracovníci musejí mít odpovídající náčiní a někdo je musí koordinovat,“ říká Erber, který je zároveň členem kůrovcového kalamitního štábu Pardubického kraje. Ten na boj s kůrovcem vyhradil na příští rok 30 milionů korun.

Starosta jihočeského sdružení dobrovolných hasičů Jiří Žižka s pomocí počítá. „Byť paní hejtmanka v dopise psala, že se mohou hlásit i soukromníci, ta prvotní pomoc by měla směřovat primárně obcím, které na situaci samy nestačí. Když se přihlásí, domluvíme, aby hasiči na výsadbu dorazili. Když jsem se s našimi členy bavil, tak do toho mají chuť. Může se stát, že se někomu nebude chtít, stále je to na základě dobrovolnosti,“ dodává.