Uhelné Podkrušnohoří se promění v krajinu jezer a zásobárnu vody

  16:28
V krajinu obřích jezer, z nichž tři budou mít rozlohu přes tisíc hektarů a budou sloužit jako strategická zásobárna vody, se má v budoucnu proměnit Podkrušnohorská pánev. Zatím se zde ve velkém těží uhlí, brzy by jámy měly naplnit miliony hektolitrů vody.

Jezero Milada je hluboké až 24,7 metru, dlouhé 3,2 kilometru a široké 0,7 kilometru. | foto: Karel Pešek, MAFRA

Vedle již napuštěného jezera Milada o rozloze 252 hektarů a 309 hektarů velkého jezera Most se za pět let začne napouštět další plocha.

Aktuální plán počítá s tím, že poté, co skončí těžba uhlí v lomu ČSA u Litvínova, vznikne jezero o rozloze necelých 700 hektarů.

Ve hře ale zůstává i varianta na tisíc hektarů. Další dvě obří jezera s rozlohou kolem tisíce hektarů mají v budoucnu nahradit lomy Bílina a Nástup u Tušimic. Jen plánované jezero z lomu Vršany u Mostu bude o něco menší.

„Už od roku 2015 se snažíme diskutovat s politiky na centrální i lokální úrovni o směrování Ústeckého kraje po ukončení těžby. Jezera totiž budou s ohledem na jejich velikost zásadním způsobem ovlivňovat život v regionu,“ říká ředitel státního podniku Palivový kombinát Ústí Petr Lenc.

„Milada a Most byla od počátku koncipována jako jezera určená pro rekreaci. U ostatních jezer to zatím dané není,“ dodává Lenc s tím, že je potřeba využít potenciálu vody, která steče z Krušných hor a zachytí se v plánovaných retenčních nádržích pro energetické účely či zásobování suchých oblastí vodou.

Záměrem je vytvořit propojenou soustavu, díky které by se například mohl v době sucha vylepšovat průtok vody v řekách. Vše je ovšem zatím pouze otázkou studií a plánování v časovém horizontu několika desítek let.