Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plány na rekreační ráje u Mostu a Ústí narazily na problém s pozemky

  9:42
Vize, kterak se okolí nových jezer Most a Milada v dohledné době promění v rekreační letoviska a dají silný impulz novému rozvoji celého regionu, narazily na velký problém. Týká se převodu pozemků kolem vodních ploch ze státu na města.

Současný pohled na Jezero Most a jeho okolí | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Ukázalo se, že to nebude tak snadné, jak se zdálo. Podle tuzemských i evropských zákonů totiž hrozí, že pokud budou chtít města na pozemcích u jezer hospodařit a vydělávat, budou za ně muset zaplatit tržní cenu. A to je pro ně potíž.

Fotogalerie

Třeba u jezera Most totiž vychází tržní cena na 100 milionů korun. „Roční údržba pozemků by nás pak podle předběžných odhadů stála kolem 10 až 15 milionů korun,“ upozorňuje mostecký primátor Jan Paparega.

Nutnost odkupu pozemků za komerční cenu je jedním z důvodů, proč nastal  posun majetkoprávního vypořádání také u jezera Milada u Ústí nad Labem. 

Podle původních plánů ministerstva průmyslu a obchodu mělo být hotové už loni na konci roku, aktuálně se počítá s rokem 2020. Ani to ale nemusí být konečný termín.

Jezero Milada a Most

Jezero Milada

  • vzniklo kilometr od Ústí zatopením uhelného Lomu Chabařovice
  • napouštělo se v letech 2001 až 2010, má plochu 252 hektarů (zhruba o 30 hektarů méně než Máchovo jezero) a maximální hloubku 24 metrů
  • od roku 2015 je přístupné veřejnosti, lze se tu koupat, surfovat, okolí mohou využívat turisté i cyklisté

Jezero Most

  • vzniklo zatopením Lomu Ležáky, napouštělo se od roku 2008 do září 2014
  • s rozlohou 309,4 hektaru jde o druhé největší jezero v ČR (Milada je třetí), maximální hloubka činí 75 metrů
  • otevřít se má příští rok

„Plocha pozemků vhodná pro rekreaci, kterou bychom mohli využívat pro komerční účely a získat z nich nějaké finance, je zrovna u nás malá. Přitom by nás jejich údržba vyšla na 4 miliony ročně, což jsou všechny peníze na investice pro celé město. Pokud bychom museli udržovat pozemky za tuto cenu, nemohli bychom ve městě udělat nic jiného. Vůbec tedy nevíme, zda pozemky přijmeme,“ přibližuje starosta Chabařovic na Ústecku Josef Kusebauch.

Cenu pozemků, které by si muselo město odkoupit, proto podle jeho slov radnice zatím ani nezjišťovala.

Pro veřejnost se na současném stavu nic nemění. Tam, kde se komerční činnost odvíjet nebude, jako jsou třeba pláže, půjde využít bezúplatný převod. Jezero Milada tak už lidé mohou a jezero Most od příštího roku budou moci využívat ke koupání, procházkám nebo cyklovýletům. 

Ale výstavba hotelů, kempů a další komerční infrastruktury, která by okolí proměnila v plnohodnotné rekreační resorty, je teď velkou neznámou.

Problematika nepovolené veřejné podpory

Cestu, jak z toho všeho ven, začal hledat státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který má rekultivaci jezer na starosti, spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). 

„Jednáme o tom a Most i další postupně dolaďují, jak které plochy plánují využít,“ říká ředitel PKÚ Petr Lenc s tím, že je potřeba vše řešit zejména s ohledem na problematiku tzv. nepovolené veřejné podpory. 

Ta by mohla nastat právě při bezúplatné formě převodu na města. A stejným problémem by mohlo být i upřednostnění měst před případnými dalšími zájemci.

Jak se podle Lence ukázalo, český právní řád není na podobné situace připravený. Nikdy v minulosti totiž stát převod tak velkého nově vzniklého území neřešil. 

PKÚ nyní proto spolu s ÚOHS podstoupí v obou lokalitách tzv. prenotifikační proces. V rámci něj se popíší aktivity kolem převodu pozemků a bude se zkoumat, zda k nepovolené veřejné podpoře nedochází a zda je vše slučitelné i s pravidly EU. Pokud se to podaří, mohla by se pak nastavit pravidla, která by fungovala jako metodika i pro další rekultivace.

Milada dostane zatím aspoň inženýrské sítě

„Je důležité začít pracovat i na krizovém scénáři, kdy je teoreticky možné, že nejen Most, ale i svazek obcí kolem jezera Milada řeknou, že pozemky nechtějí,“ upozornil mostecký primátor Paparega.

„Plán B, tedy plán prodeje podnikatelskému subjektu, musíme také připravit. Skutečně se může stát, že se najde subjekt, který si to vše koupí,“ potvrdil Lenc. 

Jedním dechem ale dodává, že touto cestou PKÚ, pokud to bude jen trochu možné, jít nechce. Obává se totiž, že by to mohlo některé věci, které se u jezer už udělaly, zhatit. 

„Jen velmi těžce by pak šlo ovlivnit, co se v tom území bude dělat. Pokud by obce z jakéhokoli důvodu neměly o území zájem, předpokládáme, že bychom je proto raději nadále provozovali a spravovali my,“ naznačil další možnost.

Na Miladě situaci komplikuje i nedotěžené ložisko uhlí, které stát zatím odmítá odepsat, a zároveň tu chybějí i inženýrské sítě, jako je kanalizace či elektřina. V současné době tak PKÚ navíc pracuje i na odstranění těchto problémů.

„Na inženýrské sítě již máme zpracované projekty, budeme na ně požadovat finance z vládních 15 ekomiliard. Pokud vše dopadne dobře, tak v průběhu příštího roku můžeme začít stavět a v roce 2020 by tam již mohly být,“ uvedl Lenc, že alespoň jeden z argumentů obcí na Ústecku proti převodu by tak byl vyřešen.

Jezero Most na nedávných záběrech: