Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krkonoše podrobně zmapují podzemí, odborníci probádají osmdesát jeskyní

  17:02
Podrobný popis všech jeskyní a krasových jevů v Krkonoších chce do pěti let vypracovat Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) ve spolupráci s albeřickými speleology. Rozsáhlý projekt s rozpočtem 18 milionů korun by měl detailně zmapovat podzemí hor.

Speleolog Radko Tásler měří hloubku jezírka v Albeřické jeskyni, která je největší v Krkonoších. | foto: Tomáš Plecháč

V historii k podobně komplexnímu výzkumu ještě nikdy nedošlo. Odpovědět má i na otázky, jak Krkonoše vznikaly a jaké zde bylo před desítkami tisíc let počasí.

Podzemí Krkonoš patří k nejméně prozkoumaným oblastem. Vždyť odborníci se mu intenzivně věnují teprve od 60. let minulého století. Nikdy to ale nedělali komplexně a s využitím nejmodernějších metod jako nyní. 

„Všichni se na výsledky tohoto projektu velmi těšíme, myslím si, že nás čeká celá řada překvapení. Krkonoše jsou jedním z nejprozkoumanějších území v České republice, ale o krkonošském krasu toho mnoho nevíme,“ říká šéf Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Z osmdesáti jeskyní není žádná přístupná

Speleologové opráší výsledky starých výzkumů, jeskyně v Krkonoších přeměří, podrobně zdokumentují a ve většině případů vytvoří také nové mapy. Zkoumat budou jeskynní sedimenty a krápníkovou výzdobu. 

Fotogalerie

„Tato část výzkumu by měla odpovědět na otázku, proč jsou jeskyně v těch místech, kde jsou, a na jakých geologických strukturách vznikají,“ doplňuje mluvčí správy parku Radek Drahný.

Průzkum se uskuteční v širokém pásu nejvyšších hor od Rokytnicka na západě až po východní Krkonoše. Nachází se zde kolem 80 známých jeskyní, žádná z nich není zpřístupněna veřejnosti. Některé jsou hluboké jen několik metrů, jiné však měří desítky až stovky metrů. 

Vůbec největší v národním parku je Albeřická jeskyně v Horních Albeřicích měřící 250 metrů. Krakonošova jeskyně je se 40 metry zase nejhlubší. Mezi další významné patří Celní s délkou 120 metrů, Medvědí nebo jeskyně Trucovna. Právě těmto nejdůležitějším jeskyním budou speleologové věnovat nejvíce pozornosti.

„Kromě základních informací o jeskyních bychom se po rozborech krápníků také měli dozvědět, jak jsou jeskyně staré a jaké tady bylo před deseti nebo padesáti tisíci lety klima. To vůbec nevíme. Také bychom se měli dozvědět, jak jeskyně reagují na počasí dnes nebo jak závislá je voda v jeskyni na srážkách,“ vysvětluje předseda České speleologické společnosti Albeřice Radko Tásler. 

Například se pokusí odčerpat vodu z podzemních jezírek v Albeřické jeskyni, aby zjistili, odkud se voda do podzemí dostává a jak celý vodní režim v největší jeskyni národního parku funguje.

Odborníci očekávají nové informace o vývoji hor

Nákladné laboratorní expertizy tisíce let starých usazenin by dokonce mohly leccos prozradit o vývoji Krkonoš. „Ve chvíli, kdy se udělají podrobné geologické sondy, budeme moct sledovat, jakým způsobem docházelo ke zvrásnění Krkonoš. Významně se zpřesní informace o geologickém vývoji hor,“ očekává náměstek ředitele správy parku Václav Jansa. 

Jeskynní sedimenty v Krkonoších dosud nikdo podrobně nezkoumal.

Nejzajímavějším výstupem pro veřejnost bude zobrazení Albeřické jeskyně v 3D modelu. Speleologové ji budou digitálně skenovat a snímat kamerami, vznikne tak naprosto přesný virtuální model. Ochranáři si od projektu také slibují, že jim řekne, jak se mění klima v podzemí a jaký vliv to má na zimování netopýrů. Všechny jeskyně odborníci také zabezpečí.

Jeskyně nad Horními Albeřicemi v Krkonoších.

Jeskyně nad Horními Albeřicemi v Krkonoších.

Je velice pravděpodobné, že výzkum přinese nové parametry. Speleologové totiž budou pracovat s moderními technologiemi, které dříve neměli k dispozici. Podzemní prostory místo pásmem a geologickým kompasem zaměří speciálním laserovým dálkoměrem. 

„Výsledky budou mnohem přesnější. Je možné, že některé jeskyně po přemapování budou delší,“ naznačuje Tásler.

Podle něj není vyloučené, že se podaří objevit i dosud neznámé části krkonošských jeskyní. Zatím posledním objevem je od loňského roku 16 metrů dlouhá chodba v Albeřické jeskyni, která se odkryla díky extrémnímu suchu a poklesu vodní hladiny ve středním patře jeskyně.

Správa KRNAP projekt na důkladné zmapování krkonošského krasu připravovala několik let. Předcházela tomu řada menších přípravných výzkumů v posledních letech. 

„Byly to projekty malého rozsahu, nicméně naprosto zásadní, protože došlo k podrobnému zmapování vápence ve východních Krkonoších. Tím jsme získali vstupní informace, abychom tento velký projekt mohli vůbec připravit,“ poznamenává Václav Jansa. 

Letos zahájený výzkum skončí v roce 2022. Peníze na něj ochranáři získali ze Státního fondu životního prostředí.