Slovy vojenské terminologie se úprava strategie ochranářů asi nejvíce podobá taktickému ústupu.
„Není to rezignace, je to reálné posouzení stavu,“ říká šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseník (CHKOJ) Petr Šaj.
Ochranáři nicméně přiznávají, že dosavadní boj s broukem v nejcennějších lokalitách nefunguje. Přestože například v národní přírodní rezervaci Rejvíz a přírodní rezervaci Suchý vrch dokonce výjimečně povolili používání pesticidů, zastavit nebo alespoň zpomalit kalamitu se nedaří.
„Vzhledem k extrémnímu přemnožení kůrovce připravujeme nová pravidla pro Rejvíz a Suchý vrch, protože zásahy už přestávají mít smysl. V budoucnu by v rezervacích měly být zásahy co nejšetrnější a měly by se odehrávat jen na co nejmenší ploše. Podobná pravidla bychom chtěli nastavit i v dalších rezervacích,“ podotýká Šaj.
Kácet se má nově nanejvýš v místech, kde by poškozené stromy ohrožovaly lidi, například v okolí turistických tras a cest. Naprostá většina území rezervací ale zůstane bez zásahů člověka, proti nimž protestovaly ekologické spolky.
Nejbouřlivější reakce vyvolaly právě kontroverzní výjimky ze zákona vydávané správci CHKOJ, jež umožnily používání chemických postřiků v národních přírodních rezervacích.
Jeseníky bez stromů |
Praxi však nedávno zatrhlo ministerstvo životního prostředí na základě odvolání organizací Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha.
„Selhala tady státní ochrana přírody. Zásahy byly zbytečné, protože šíření kůrovce v rezervaci a hlavně v okolních lesích stejně nic nezastaví. Rozhodnutí byla nesmyslná, protože těžiště výskytu kůrovce není v rezervacích, ale v hospodářských lesích okolo,“ míní předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
„Správným řešením bylo ponechat situaci v rezervacích přirozenému vývoji a zasahovat vhodným způsobem v jejich okolí,“ dodává.
Příroda si poradí, říkají ekologové...
Bačík je zastáncem názoru, že ve všech jesenických rezervacích, které tvoří dohromady asi sedm procent plochy chráněné oblasti, by lidé neměli zasahovat vůbec.
„Jsou to ostrovy divoké přírody, to nejcennější, co v Jeseníkách máme. Aspoň tady by člověk měl dát prostor přírodě, která to zvládne bez něj,“ říká Bačík.
Vedoucí Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity Jan Světlík změnu v hospodaření v přírodních rezervacích vítá. Užívání chemických prostředků nejen v rezervacích, ale obecně ve všech lesích, vidí jasně.
„Je to nešťastný nástroj lidské společnosti pro dosažení konkrétních ekonomických výsledků, kterých by bez chemie člověk nedosáhl. Užití chemie je podle mého jen snaha o zoufalé zatáhnutí záchranné brzdy a řešení následků bez zamyšlení se nad příčinou. Bude dobré, když se aspoň v rezervacích nebude používat,“ řekl Světlík.
„Rozhodnutí, zda užít chemii, těžit stromy, či rezervace ponechat vývoji by mělo být koncepčně pod záštitou státu,“ doplnil.
...bezzásahová pásma jsou zdrojem kůrovce, oponují Lesy ČR
Zároveň ekologové volají i po změně přístupu na územích mimo rezervace. I tam požadují, aby se zasahovalo citlivě a nevznikaly holiny. Ty jsou třeba na Zámeckém pahorku, v oblasti Biskupské kupy či Stříbrné nebo v blízkosti Rejvízu.
„Tato místa působí až depresivně, jako měsíční krajina bez života. I mimo rezervace na méně chráněném území by se mělo zasahovat citlivě, a ne tak devastujícím způsobem. Není v pořádku, když k odlesňování horských svahů dochází i v některých oblastech CHKOJ. Nemůžeme hory odlesnit a zničit těžkou technikou. Ta zanechává na svazích erozní rýhy, každá z nich odvádí vodu. To ještě násobí panující sucho,“ varuje Bačík.
„Kůrovec není až takový nepřítel, problémem jsou kůrovcové těžby a to, jak se k tomu staví člověk,“ podotkl.
Plán ponechat rezervace prakticky bez lidského zásahu však kritizují majitelé a správci lesů.
„Horské porosty smrku v Hrubém Jeseníku jsou kůrovcem výrazně ohrožené mimo jiné tím, že v některých lokalitách nesmíme zasahovat,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Bezzásahová pásma totiž státní podnik vnímá naopak jako zdroj kůrovce, který odtud podle Jouklové expanduje do dosud nezasažených porostů a oblastí.
„Pokud například na Rejvízu nebude umožněn účinný zásah, znamená to pro všechny sousední vlastníky či správce lesů podstatné zvýšení nákladů na obranná opatření, bude třeba více kapacit na zpracování kůrovcového dřeva. Všichni pak musí počítat s rozsáhlejšími škodami a zvýšenými finančními náklady,“ dodala Jouklová.
