Těžba zlata v Jeseníkách zůstává zapovězená, ministerstvo průzkum zamítlo

  4:52
Ministerstvo životního prostředí opět zklamalo naděje těžařů, kteří mají zájem o tuny zlata ukryté v zemi u Zlatých Hor na Jesenicku. Úřad totiž zamítl dvě nejnovější žádosti o povolení průzkumu ložiska.

Poslední zlatá ruda vyjela ze štol Zlatých Hor na povrch v roce 1993 (na snímku právě poslední vytěžený vozík). S opětovným průzkumem ložisek zatím stát nesouhlasí. | foto: Libor TeichmannMF DNES

O právo zkoumat oblast, v níž se zlato dobývalo už ve středověku a podle odhadů odborníků stále ukrývá přibližně šest tun zlata, se ucházela jihlavská společnost Geomin a místní soukromý prospektor Stanislav Staněk. Ani jeden neuspěl.

„Ministerstvo zamítlo žádosti o stanovení průzkumného území v lokalitě Zlaté Hory pro vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů, ze kterých je možné průmyslově vyrábět kovy, v tomto případě zejména zlato. Průzkum není v souladu s platnou státní surovinovou politikou,“ potvrdil mluvčí ministerstva Marek Čihák.

Resort snahy těžařů odmítl, podobně jako už několikrát v minulosti, s odkazem na strategický dokument Státní surovinová politika, který definuje postoj Česka k využívání nerostného bohatství země.

Klíčový dokument až do loňska zkoumání ložisek u zlata prakticky vylučoval. Roky platná verze se k zásobám žlutého kovu stavěla tak, že Česko o průzkum ani těžbu na svém území nemá zájem. Stejný postoj průběžně zaujímaly i vlády v programových prohlášeních.

Loni však ministerstvo průmyslu a obchodu dokument aktualizovalo a nové znění pootevřelo dvířka minimálně pro průzkum, který ovšem automaticky neznamená následnou těžbu. Upravilo totiž takzvané limity, což jsou podmínky, za nichž by byl průzkum možný. Nejdůležitější podíl na rozhodnutí „přehrává“ na vládu a její programové prohlášení.

„Soulad s programovým prohlášením vlády, vývoj světových cen zlata, dostupnost ekologicky šetrných těžebních a úpravárenských technologií a akceptace projektu místními samosprávami,“ vyjmenovává podmínky dokument.

Těžaři se nevzdávají, proti rozhodnutí podali rozklad

Těžaři tehdy vycítili novou příležitost a znovu se o povolení zkoumat ložisko u Zlatých Hor začali ucházet. Podle informací MF DNES však úřad jejich žádosti odmítl mimo jiné proto, že vycházel z programového prohlášení vlády, za jejíhož působení prospektoři žádosti podali. Což byl ještě kabinet Bohuslava Sobotky, který se k dobývání zlata stavěl odmítavě.

Navíc v rámci ministerstva nepanuje zcela jednoznačný právní názor na to, zda by pro takto zásadní rozhodnutí měl být určující postoj současné vlády Andreje Babiše, která nezískala důvěru a je v demisi.

Ani Babišův kabinet navíc v programovém prohlášení zveřejněném 8. ledna na stránkách vlada.cz nezaujal stanovisko, které by mělo u těžařů vzbuzovat přehnaný optimismus.

„Cílem je, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu. V tomto smyslu neprodleně upravíme Surovinovou strategii České republiky a následně také příslušnou legislativu,“ píše se totiž v dokumentu.

Neúspěšní žadatelé o povolení provádět průzkumné práce se zamítnutím přesto nesouhlasí a podali proti němu rozklad.

„Rozporujeme zdůvodnění, že obnovení těžby není v souladu se surovinovou politikou našeho státu. Měli jsme řadu příslibů, bohužel žádný se neuskutečnil,“ sdělil Stanislav Staněk.

„Jsme přesvědčeni, že navázání na místní těžební a hornické tradice je možné, ba dokonce potřebné. Aby bylo možné vést kvalifikovanou diskusi o ekonomickém využití tohoto potenciálního ložiska, je třeba provést podrobný geologický průzkum,“ přidal se i jednatel Geominu Jiří Šourek.

Podpora od Zlatých Hor po snížení nezaměstnanosti slábne

Na své straně, alespoň do podzimních komunálních voleb, mají místní samosprávu, což je další z klíčových podmínek. I když nutno dodat, že ze strany zastupitelů Zlatých Hor je podpora stále vlažnější.

„Město vždy těžbu podporovalo, ale v průběhu let se podpora výrazně změnila,“ uvedl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

V době, kdy v obci byla nezaměstnanost 15 až 20 procent, totiž podporovalo obnovení těžby všech 15 zastupitelů. Při posledním hlasování loni na podzim, kdy nezaměstnanost klesla pod pět procent, jich hlasovalo pro už jen osm.

„Je vidět, že řešení nezaměstnanosti hraje v postoji zastupitelstva zásadní roli, protože při těžbě zde mělo pracovat přes sto lidí. Teď však tato role pominula, protože zdejší firmy naopak pořád potřebují další zaměstnance,“ podotkl Rác.

V lokalitě Zlaté Hory-západ skončila těžba v roce 1994, od té doby se zlato v České republice netěží. Stát se totiž už v roce 1990 rozhodl, že bude utlumovat důlní těžbu rud. Od roku 1998 se neuskutečnil ani žádný průzkum ložisek zlata a nebylo pro něj stanoveno žádné průzkumné území, natož dobývací prostor. V rámci celého Česka by podle předpokladů odborníků bylo možné v budoucnu ze země získat ještě zhruba 400 tun zlata.