„Zásadní problém je, že na severu Jesenicka nemá čip velká většina psů. Mají ho jenom ti, se kterými jezdí majitelé na výstavy nebo je berou do zahraničí. Řekl bych, že přes devadesát procent psů tady nemá čip,“ odhaduje například veterinář z Velké Kraše Jiří Henych, který zajišťuje veterinární péči o psy na velkém území severu Jesenicka.
Podle něj se ani s blížící se platností nového předpisu lidé nechystají nechat psy očipovat.
„Bude složité je přesvědčit, hodně z nich má psa jenom na zahradě a nikdy s ním nebyli venku a neberou je ani na očkování, ač zajíždím i do obcí. Řekl bych, že většina ani neplatí poplatek za psa, ale to je otázka vymahatelnosti, která je prakticky nulová,“ sdělil veterinář s tím, že jen tvrdá restrikce a pokuty to mohou změnit.
O vymáhání nového předpisu má pochybnosti i šéf Sdružení města a obcí Jesenicka Lubomír Žmolík.
„I když je všeobecné čipování psů užitečné, bude hodně problematické je prosadit. Kdo bude kontrolovat, zda má pes čip? Vždyť policie má málo lidí, veterinární správa je taky nemá a obecní úředníky na to taky nikdo nevyčlení,“ obává se Žmolík.
Situace se nelepší, i když veterináři jezdí do obcí očkovat. „Jezdí k nám veterinář, ale na očkování vždy přicházejí jen ti poctiví majitelé, a nečekám, že se to zlepší kvůli čipování,“ uvedl starosta Javorníku Jiří Jura. Tamní radnice zváží, zda lidem přispět na čipování.
„Otázka je, jak se k tomu postaví zastupitelstvo, ale snad by to mohlo pomoci,“ říká.
Ve velkých městech se příspěvek na čipování osvědčil
Ve velkých městech Olomouckého kraje je situace kolem čipování psů výrazně lepší. I proto, že například na území Přerova či Prostějova platí povinné značení psů čipy už od roku 2009.
„Vyhláška má svůj význam. Ve městě máme 2 858 registrovaných psů, z toho 2 813 je trvale označených čipem,“ sdělila mluvčí prostějovského magistrátu Jana Gáborová.
Podle zdejší vyhlášky musí být očipovaný každý pes nad sedm měsíců věku. Prostějov navíc proplácí majitelům psů 200 korun za čip po předložení potvrzení od veterinárního lékaře.
Přerov proplácí majiteli psa dokonce až 600 korun na jeden čip. Přitom ceny čipů se pohybují od 400 korun zhruba do tisícovky.
„V evidenci máme 3 700 psů, z toho jen tři procenta nemají čip. Je to především ze zdravotních důvodů,“ vysvětlila přerovská mluvčí Lenka Chalupová.
Majitelům neoznačených zvířat bude hrozit pokuta až 20 tisíc
Veterinární správa upozorňuje, že počínaje rokem 2020 už nebude možné naočkovat psa proti vzteklině, pokud nebude označen mikročipem. Toto očkování je přitom v České republice dlouhodobě povinné. Pokud navíc nebude mít pes po prvním lednu 2020 čip, bude neplatné i starší očkování, které by jinak platilo ještě několik měsíců nebo i delší dobu.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého se stanovilo spojení čipování a očkování proti vzteklině kvůli tomu, že pomůže s identifikací a umožní, zvláště v závadných chovech, jako jsou například množírny, sledovat jednotlivé psy.
„Štěňata budou dostávat čip při prvním očkování mezi třetím a šestým měsícem. Starším psům se pod kůži vpíchne při pravidelném přeočkování. Výjimku mají psi, kteří byli očkovaní před 3. červencem 2011,“ uvedl Bílý s tím, že v Česku je načipovaná asi polovina psů ze zhruba dvou milionů zvířat.
Pokud majitel psa neočipuje, bude mu od příštího roku hrozit správní řízení s možným uložením pokuty až 20 tisíc korun.
