Myslivci u Aše odloví přemnožené jeleny, na čas zakážou vstup do lesů

  15:04
Obrovské škody na lesních porostech způsobených vysokou, konkrétně jelenem evropským, hlásí lesní správci na Ašsku. Myslivci proto chtějí regulovat počty jelenů evropských zvýšeným lovem. Kolem Aše proto od poloviny prosince do poloviny ledna platí v určitém čase pro veřejnost zákaz vstupu do lesů.
(ilustrační foto)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Pokud je vysoké mnoho, pustí se ve velkém i do mladých stromků, které dokáže poničit tak, že usychají. Problém způsobilo přemnožení zvěře, která v přírodě nemá přirozené nepřátele.

„V uplynulém období byly v lesích zjištěny velké škody na lesních porostech způsobených jelenem evropským. Navzdory lovu v předcházejících letech se doposud nepodařilo těmto škodám zabránit. Proto bylo rozhodnuto snížit populaci dalším lovem. A právě zákaz vstupu do lesů má zajistit bezpečnost lidí a také lepší podmínky pro ulovení přemnoženého jelena. To je hlavní smysl toho opatření,“ vysvětluje mluvčí města Aš Milan Vrbata.

Zákaz vstupu na části honebních pozemků Mysliveckého spolku Háj Aš platí od letošního 14. prosince do 15. ledna příštího roku a týká se nejen Aše, ale i území Horních a Dolních Pasek, Vernéřová, Podhradí a Kopanin.

„Neplatí ale celodenně, pouze od 15.30 odpoledne do 8 hodin ráno následujícího dne,“ uvádí mluvčí s tím, že na přístupových cestách budou nejpozději do 12. prosince umístěny informační tabule s upozorněním, a to včetně kopie opatření, které vydal formou veřejné vyhlášky odbor životního prostředí tamního městského úřadu.

Na dodržování zákazu bude mimo jiné dohlížet i městská policie. Okrajové části honitby jsou totiž oblíbeným cílem procházek pejskařů, kteří sem chodí venčit svoje miláčky. Lesní cesty také využívají sportovci. Zejména se jedná o lokalitu Skřivánčí vrch a prostor kolem sportovního areálu a rozhledny na vrchu Háj.

Na celém území tak dojde k omezení sportovních a zájmových činností, pořádání turistických akcí, jízdy cyklistů, běžkařů, a to i o víkendech. „Honitba uživí jen určitý počet zvěře. Pokud se vysoká přemnoží, loupe ve velkém kůru mladých stromů. Protože v přírodě nemá tato zvěř přirozené nepřátele, musí jejich stavy regulovat člověk odlovem. V současné době je už jedinců jelena evropského tolik, že jsou i tam, kde být nemají,“ vysvětluje člen ašského mysliveckého spolku Richard Kosík.

Jeho slova potvrzuje odborný lesní hospodář společnosti Ašské lesy Josef Karlík. „Zvěř okusuje čerstvě vysazené a mladé stromky hlavně v porostech do stáří čtyřiceti let. Loupe kůru, kam dosáhne. Stromy tak znehodnocuje a ničí,“ uvádí Karlík.

Škody zvěří na Ašsku potvrzuje také lesní správce Jiří Illichmann ze společnosti Lesy České republiky. „Pokud jelení zvěř stromy loupe, hrozí, že příštích sto let na tom místě poroste nekvalitní les. Takové škody též neumožňují přirozenou obnovu lesního porostu a mají i ekonomické dopady do hospodaření všech vlastníků lesa. Například kubík zdravého dřeva se za normální situace prodává za přibližně 2 800 korun, cena dřeva poškozeného loupáním klesá až na 800 korun za kubík,“ doplňuje Jiří Illichmann.