Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otrávené studny lidé využijí až po letech, tuny jedů jsou ale už pryč

  6:32,  aktualizováno  9:28
Přes sto tisíc tun jedovatých odpadů už obyvatele litovelské místní části Nasobůrky děsit nemusí. Nebezpečná skládka, která před lety zamořila tamní podzemní vody karcinogenními látkami, konečně zmizela. Ze svých studní se ale lidé budou moci napít až za několik let.

Bývalá skládka odpadu (vzadu za areálem) na okraji obce Nasobůrky poblíž Litovle. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Léčba nebezpečné skládky v Litovli-Nasobůrkách trvala půl druhého roku. Konečně však zabrala. Karcinogenních látek, které z místa roky odtékaly i do studní obyvatel, pod bývalým odkladištěm odpadu výrazně ubylo.

O něco lepší výsledky odborníci naměřili i ve studnách. Vodu z nich ale lidé nebudou moci používat ještě několik let.

Likvidace odpadů vyšla na téměř 400 milionů

Sanace skládky, která mohla ohrozit i zdroj pitné vody pro celou Litovel – a také Olomouc, si vyžádala téměř 400 milionů korun, což představuje největší investici v novodobých dějinách Litovle.

O likvidaci se postarala mimo jiné těžká technika, která z místa na okraji Nasobůrek od předloňského jara postupně odvezla zhruba 130 tisíc tun nebezpečného a tuhého komunálního odpadu.

Ze skládky zmizela více než polovina jejího původního objemu. Kromě těžké techniky se na zásahu podíleli chemici, podzemní vodu čistili pomocí látek na likvidaci jedů. Celou plochu si rozdělili na čtverce a postupovali od jednoho k druhému, přičemž vodu čerpali na povrch a po „vyprání“ ji vraceli zpět.

„Zásah dopadl úspěšně, cílové limity byly splněny. Konkrétně v případě průměrné koncentrace látky trichloroethyl došlo v podloží skládky k poklesu znečištění oproti stavu před sanací o 99,7 procenta a v případě látky perchloroethyl o 99,4 procenta. Jak jsem ale říkal, mluvím o měřeních v místě skládky,“ řekl starosta Litovle Zdeněk Potužák s tím, že zmíněnými látkami se dřív čistily stroje.

Lepší, ovšem nikoli tak výrazné výsledky odborníci naměřili i ve studnách.

Studny se vyčistí přírodní cestou zhruba za pět let

„Vodu z nich ale zatím určitě nejde používat. To, že se studny nevyčistí ihned poté, co zlikvidujeme skládku, a ten zásah byl veden proti ní jako ohnisku znečištění, lidé dopředu věděli. Odborníci jim říkali od prvopočátku, že se voda bude čistit přírodním procesem postupně, a že ten výhled může být tak pět let, než bude pitná,“ zdůraznil starosta.

A to s tím, že všichni obyvatelé Nasobůrek jsou napojeni na vodovod a mají tak dostupnou nezávadnou vodu.

Starostova slova potvrdil předseda osadního výboru Nasobůrek Radek Ošťádal. „Ano, víme, že ještě několik let potrvá, než budou studny čisté. Důležité nyní je, že už zmizel zdroj celého znečištění,“ uvedl.

Zásah podle něj prospěl i krajině. Místo nevzhledného valu skládky je nyní na okraji Nasobůrek plocha, kterou nechá radnice zatravnit. „Jako pole ji samozřejmě využívat nelze,“ podotkl starosta.

Studny jsou pro místní zapovězené od roku 2011

Obyvatelé okrajové části Litovle nesmějí vodu ze studní používat nejen jako pitnou, ale ani ke koupání už od roku 2011. Předseda osadního výboru už dříve uvedl, že ji lidé ovšem pili minimálně pět let před tím, než se na znečištění přišlo.

„Běžný rozbor včetně toho, který je potřeba ke kolaudaci, přítomnost trichloru neodhalí. Přišlo se na to náhodou,“ řekl Ošťádal.

Vodu v nasobůrských studnách budou odborníci stejně jako dřív pravidelně testovat. Kontrolovat ale budou i místo skládky.

„Někdy u podobných sanací dochází k tomu, že po prvních testech po vyčistění se hodnoty zvednou. Pak by ale zase měly klesat. Monitoring skládky bude probíhat deset let, na tuto dobu máme i záruku, že limity budou dodrženy,“ doplnil Potužák.

Jedna část vrtů určených k monitorování někdejší skládky slouží ke kontrole území směrem ke zdrojům pitné vody pro celou Litovel a krajské město. I o ně se při sanaci hrálo, dřívější průzkum totiž potvrdil, že by kontaminační mrak mohl zasáhnout druhé ochranné pásmo vodní zásobárny.

„Podle geomorfologického průzkumu se skalnaté podloží skládky, která se nachází na kopci, snižuje nejen směrem k Nasobůrkám, ale i k průmyslové zóně a k druhému ochrannému pásmu zdroje pitné vody,“ potvrdil už dříve Potužák.

Sanace skládky vyšla na 388 milionů korun. Celkem devadesát procent nákladů uhradila dotace. Zbylou část zaplatilo město s pomocí Olomouckého kraje a vodohospodářské společnosti.

Radnice původně chtěla investici zahájit už v roce 2012. Zpoždění způsobilo poměrně složité a zdlouhavé výběrové řízení na firmu, která provede nápravná opatření, a dále papírování na ministerstvech.