Dobrý voják Švejk je o pár týdnů starší, objevil se už ve hře Pevnost

  16:34
Jedna z nejslavnějších postav české literatury, Josef Švejk, je o pár týdnů starší, než se původně očekávalo. Na mezinárodní konferenci o Jaroslavu Haškovi v Lipnici nad Sázavou o tom informoval literární historik Radko Pytlík. Švejk se totiž objevil v divadelní hře dřív, než vyšla „jeho“ první kniha.

Na Bělehrad! volá Josef Švejk, když ho paní Müllerová veze k odvodu. Haškologové nyní zjistili, že slavná česká literární postava je starší, než se dosud myslelo. | foto: Repro foto: Osudy dobrého vojáka Švejka

Psal se rok 1911. V hospodě Kravín na pražských Vinohradech tenkrát dumali představitelé satirické politické Strany mírného pokroku v mezích zákona o tom, že by její program bylo vhodné vyztužit ještě nějakým divadelním vystoupením.

„Založili kabaret a v něm sestavili pásmo Pevnost. V této hře se poprvé objevuje postava Švejka,“ prozradil Pytlík.

Fotogalerie

Švejk tam vystupuje jako přiblblý vojín a sluha Karla IV. - otce vlasti.

„Ta postava je velice mlhavá. Zpívá takovou vlasteneckou píseň ‚Österreich, du edles Haus…‘, aby se zavděčil Karlu IV.,“ popsal Radko Pytlík.

Hlavní zápletkou hry je historický spor mezi Rakouskem a Itálií, který se táhne právě od dob vlády Karla IV. „Na to musíte znát historii, abyste pochopili účinnost a vtipnost této postavičky,“ usmívá se literární historik.

A dodává, že teprve za tři neděle po vzniku Pevnosti vzniká seriál Švejk táhne proti Itálii, který je už podepsán Jaroslavem Haškem.

„Kdo v tom kabaretu přišel na to pojmenovat postavu Švejkem, to vám nemohu říct. Bylo to kolektivní dílo Josefa Macha, Františka Langera a Jaroslava Haška,“ upozornil.

O Haškovi téměř nic nevíme, přiznává historik a haškolog

Po více než 50 letech bádání zjistil, že je vlastně zcela na začátku. „Vlastně o Haškovi téměř nic nevíme,“ podotýká literární historik, jenž letos oslaví devadesátiny.

Dary k jubileu dostal dopředu už v Lipnici. Například žulovou sošku Toulavá pasačka od sochaře Radomíra Dvořáka. Název díla je přiléhavý. Radko Pytlík totiž již v roce 1971 vydal o Jaroslavu Haškovi knihu Toulavé house.

A letos by chtěl dopsat další publikaci s novými poznatky. „Hašek byl skutečně abnormální zjev i ve světovém měřítku. Zejména vztahem ke slovu a tím, co lze slovem navodit. Máme stále co objevovat,“ potvrdil.

Například zůstává záhadou, proč se postava vojáka jmenuje zrovna Josef Švejk.

„Rozhodně to nebylo proto, že by Hašek chodil po pražské ulici Na Bojišti a opisoval nějakého místního řemeslníka, obchodníka se psy nebo kramáře. Ten Švejk je otázka nápadu - parodického proti rakouskému mocnářství,“ soudí Radko Pytlík.

Postupně zjišťuje i to, kudy a jak Hašek putoval. „On měl rád poznávání cizích krajin. Od mládí, prakticky od šestnácti let cestoval. A to ne s nějakým bedekrem a vybavením, nýbrž takříkajíc od vesnice k vesnici, od městečka k městu. Živil se pouze díky těm drobným, co měl, anebo tím, co si vyžádal, a v některých případech - by se dalo říct - vyžebral,“ připomněl Pytlík.

Zaujala ho například Haškova cesta z roku 1904, která vedla proti proudu Dunaje do Rakouska, švýcarských Alp a končila v Tridentu. „Tam se zřejmě zúčastnil vojenského přijímače,“ zmínil historik.