Deset let žil Jaromír Pořízek s nálepkou trestně stíhaného člověka. Podle obžaloby se provinil při přípravě stavby Justičního areálu Brno, když jako šéf krajského soudu zadal zakázku bez výběrového řízení.
Celý projekt ale na sebe i na Pořízkovu kauzu strhl pozornost zejména kvůli tomu, že z původně odhadovaných zhruba 800 milionů korun se jeho cena vyšplhala ke dvěma miliardám.
Tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) Pořízka sesadila z pozice předsedy Krajského soudu v Brně a na několik měsíců mu sebrala soudcovský talár.
Definitivního osvobozujícího verdiktu se Pořízek dočkal loni v lednu. Po státu nyní požaduje milion korun za nemajetkovou újmu a dalšího půl milionu korun, které zaplatil advokátům za svou obhajobu.
Nejvíc si to protrpěla moje máma, říká Pořízek
Ministerstvo spravedlnosti má ale o výši odškodného jinou představu. „Evidujeme žádost ohledně nákladů obhajoby. Zatím není tato záležitost vyřízena. Dá se ale předpokládat, že by mohlo být přiznáno odškodnění ve výši 400 tisíc,“ uvedl pro MF DNES mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Pořízkův advokát Radek Ondruš uvedl, že taková částka není vzhledem k délce stíhání adekvátní. „Jsme připravení se soudit,“ nastínil další postup a dál odmítl žádost o odškodnění komentovat.
Pořízek už dříve pro MF DNES řekl, že nezákonné trestní stíhání mu způsobilo několikaletou psychickou újmu. „Vyčerpávající bylo opakované seznamování se s trestním spisem čítajícím tisíce stran, nehledě k vysokým nákladům na nutnou obhajobu, neboť s ohledem na hrozící sazbu jsem se nemohl hájit sám,“ přiblížil Pořízek, čím si prošel.
Kauza měla vliv i na jeho rodinný život. „Nejvíce si to protrpěla moje devadesátiletá máma. To mne zraňovalo nejvíce. Nemohl jsem jí vysvětlit, proč ta věc tak dlouho trvá,“ svěřil se Pořízek.
Za zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku mu hrozilo až deset let za mřížemi. Za stavbu Justičního areálu nesl odpovědnost jako tehdejší předseda brněnského krajského soudu, protože podepisoval smlouvy.
Soud o odškodnění se může natáhnout na několik let
V kauze šlo konkrétně o to, že z prvotního odhadu nákladů na stavbu ve výši 805 milionů korun se celková cena vyšplhala ke dvěma miliardám. V původním zadávacím řízení totiž nebylo zohledněno, že se do nového areálu přestěhuje i Okresní státní zastupitelství Brno-venkov.
Pořízek v souvislosti s tím čelil obžalobě, že způsobil státu škodu 35 milionů korun, když část stavby zadal firmě bez výběrového řízení. Podklady však posuzovali a o schválení financování výstavby rozhodovali i další lidé, kteří ale nikdy stíhání nebyli.
Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová spory týkající se odškodnění běžně řeší na Městském soudě v Praze. Podle jejích slov trvá někdy i roky, než padne pravomocný verdikt.
„Každý se musí nejprve obrátit na ministerstvo spravedlnosti. Pokud se mu výše přiznaného odškodnění nelíbí, rozhoduje nezávislý soud. Ten chce doložit náklady, které poškozenému vznikly v souvislosti se stíháním. Co se týče kompenzace za nemajetkovou újmu, rozhoduje opravdu hodně okolností. Jednotlivé částky stanovené tabulkami například za den ve vazební věznici jsou pouze orientační, soudce se jich nemusí držet,“ přiblížila Zemanová, jak soudy postupují.
Podle Zemanové může soudce zohlednit i fakt, že byl poškozený kvůli trestnímu stíhání odloučený od rodiny. „Zákon, podle kterého se řídíme, je velmi náročný pro dokazování. Proto se mnohdy soudy natáhnou až na několik let,“ poznamenala soudkyně.
Stát již v minulosti odškodnění přiznal v několika významných jihomoravských kauzách. Finanční satisfakci 450 tisíc si například vydobyl Rudolf Setvák, jehož jméno figurovalo v případu, jenž se týkal takzvaného Toflova gangu. Podle tehdejšího znění obžaloby to byla skupina bývalých policistů a jejich kompliců, kteří v letech 1998 až 2010 vydírali podnikatele na jižní Moravě. Setváka obžaloba vinila, že zametal stopy po zločincích. Soudy ho ale nakonec očistily, a dokonce se vrátil k původnímu zaměstnání na policii.
Finanční satisfakce se dočkal i Jaroslav Schindler ze Znojma, který byl odsouzen za přepadení pošťaček z roku 2005. Loni si vyslechl definitivní osvobozující verdikt. Výši odškodnění Schindler i ministerstvo spravedlnosti odmítli sdělit.
