„Nedávno vyšel v Německu článek, který dehonestoval český stát, že nechce pátračům hledání dovolit a zneuctil mě a celou moji rodinu. Bylo to v takové výši a rozsahu, že bych mohla podat trestní oznámení za pomluvu,“ řekla kastelánka Frýdlantu Jana Pavlíková.

„O mně zase napsali, že úředník ze Sychrova by se měl bát Putina, protože až se prý ruský prezident dozví, že bráním vyzvednutí Jantarové komnaty, tak si na mě došlápne,“ uvedl ředitel územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec.

Další bádání komnatu neobjevilo

Když se letos dozvěděl, že zmíněná kauza opět vybublala, byl to pro něj impuls k započetí dalšího bádání.

„Zaúkoloval jsem kolegu archiváře z územní památkové správy, aby se tímto problémem začal zabývat. Pátrali jsme především v národním archivu. Došli jsme k závěru, že na sklonku druhé světové války bylo na frýdlantský zámek skutečně přiváženo velké množství beden. Obsahovaly nejen knihy, ale i archiválie,“ řekl Kadlec.

Obsah beden pocházel z nejrůznějších institucí v Berlíně, například z městské knihovny a městského archivu nebo z knihovny tamní radnice. Po válce prováděl soupisy předmětů Josef Scheybal, jenž se stal správcem zámku a pověřencem Národní kulturní komise, která mimo jiné zajišťovala svozy uměleckých předmětů ze zkonfiskovaného německého majetku.

„Díky němu víme, kde byly věci na zámku uskladněny. Některé, především knihy, se odvážely během léta a podzimu roku 1945, archiválie tu vydržely o něco déle. Odvážely se v srpnu 1952 a bylo jich plných sedm vagonů,“ uvedl Kadlec.

Československo to něco stálo, pro ony účely bylo vyčleněno dvě stě tisíc korun, z toho bylo vyčerpáno sto dvacet devět tisíc. „Protistrana – Německá demokratická republika – za to zaplatila v naturáliích, dodávkami přístrojů pro vědce,“ podotkl Kadlec.

Při pátrání se zjistilo dokonce i to, kolik stálo pohoštění pro německou diplomatickou delegaci. Reprezentační fond tehdy obsahoval 3 728 korun a 80 haléřů.