Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před šedesáti lety poprvé vyvedli krev z těla. V brněnské nemocnici

  11:02
O to, že za hlavní město československé kardiochirurgie bylo považováno Brno, se zasloužil i profesor Jan Navrátil a jeho tým. V pondělí uplynulo 60 let od unikátního zákroku, jejž ve Fakultní nemocnici u svaté Anny provedli jako první ve střední Evropě.

Tým Jana Navrátila (na snímku druhý zleva) použil jako první ve střední Evropě při operaci srdce takzvaný mimotělní oběh. | foto: Archiv Masarykovy univerzity

Při operaci srdce sedmileté dívky, která trpěla vrozeným defektem mezisíňové přepážky, použili přístroj Navrátilovy vlastní konstrukce pro takzvaný mimotělní oběh. Při něm se krev z těla pacienta odvádí pryč, okysličuje se a pod tlakem vhání zpět do tepen.

„Bez této metody se dnes lékaři neobejdou. Nemohli by provést naprostou většinu operací srdce,“ zdůraznil kardiolog Petr Kala z Fakultní nemocnice Brno.

Zákrok na tlukoucím srdci je totiž velmi obtížný. První přístroj nahrazující jeho funkci sestrojil už v roce 1926 sovětský vědec Sergej Sergejevič Brukhoněnko, který experimenty s mimotělní cirkulací prováděl na psech. Testování ale musel se začátkem druhé světové války přerušit.

První operace s využitím přístroje na převzetí funkce plic a srdce tak přišla až 5. dubna 1951 v USA. Pacient nepřežil kvůli vrozenému defektu srdce, o němž lékaři nevěděli. Poté se ale rozběhly výzkumy a další testy, díky kterým se metoda dostala i do Československa.

Uznávaný kardiolog v unikátních zákrocích pokračoval

O úspěchu brněnského kardiologa Navrátila, na něhož pamětníci vzpomínají jako na lékaře s velkým charismatem a invencí, se brzy dozvěděl celý svět. V excelentních lékařských výkonech pokračoval i poté. V roce 1963 voperoval, v Československu poprvé, pacientovi umělou srdeční chlopeň.

„Bylo to pouhé tři roky poté, co první chlopeň nahradili v USA. Vzhledem k tehdejší politické situaci naši lékaři k této technologii neměli přístup. Chlopeň, kterou při operaci použili, museli kompletně navrhnout a vyrobit tady v Brně,“ řekl Petr Němec, ředitel brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie.

Navrátil, čestný doktor Masarykovy univerzity, odešel v roce 1967 do Vídně, kde se stejně jako v Brně brzy proslavil. Stal se přednostou II. chirurgické kliniky a se svým týmem tam poprvé použil současně umělou srdeční komoru a umělé srdce. A jako první v Evropě s úspěchem otestoval i speciální intraaortální pumpu k záchraně umírajícího pacienta. Uznávaný lékař, jenž zemřel v roce 1992, spolupracoval s techniky a vědci, kteří mu pomáhali sestrojit špičkové přístroje.