Tak se natáčí seriál o slavném rybníkáři Krčínovi. Bude mít deset dílů

  9:28
Už z dálky připomíná okolí Kouteckého rybníka mraveniště. Na jedné straně stanové městečko, o kousek dál plátěný přístřešek obklopený zvukovou i kamerovou technikou. Opodál muži v renesančních kostýmech debatujíe s kolegy v otrhaných šatech. Režisér Josef Pecl právě natáčí první záběry seriálu Krčín o nejznámějším českém rybníkáři.

„Ondra říká: Věrtel piva? Otočí se na Matouška a ten dokročí. Pojďme, zkusíme si to naposledy na kameru,“ popisuje hercům detaily záběru Pecl. 

Představitel Jakuba Krčína, herec Ondřej Veselý, nervózně přešlapuje a opakuje si části dialogu, zatímco Radomír Švec v roli Matouška řeší na poslední chvíli problémy se zvukovým portem. Je skoro konec července a natáčení je na samém začátku.

„Kluci, už to dodělejte, začínáme nabírat skluz, ať se vůbec stihneme naobědvat,“ popohání techniky režisér a vysvětluje hercům, kam se mají pro následující scénu postavit.

Jakub Krčín v ní spřádá plány se svým přítelem Matouškem, který je správcem jeho pivovaru. „Odehrává se v době, kdy Krčín staví svůj první rybník Počátek. Domluvili jsme se s Matouškem, že podrobnosti plánu probereme u něho v pivovaru, ale víc už opravdu prozradit nesmím,“ říká se smíchem Veselý, který si postavu věhlasného rybníkáře oblíbil i díky jeho nezávaznému způsobu života.

„Sice uměl být naprosto nekompromisní a krutý, zároveň byl ale také lidský. Je to postava, která mě hrozně baví, navíc měl Krčín kladný vztah v pivu, vínu a ženám, v tom je mi sympatický,“ vysvětluje Veselý, který se o svém obsazení dozvěděl teprve před měsícem a podle svých slov si musel o Krčínovi všechny informace detailně nastudovat. „Nebyla to žádná legrace, ono se o něm toho doopravdy moc neví,“ dodává Veselý.

Celá scéna se odehrává na břehu nově vybudované nádrže ležící hned vedle Kouteckého rybníka. Z jedné strany ji lemují malé slaměné chýšky rybníkářské osady, kterou postavili dobrovolní hasiči z Prostředních Svinců na Velešínsku. I díky tomu, že štáb na malý rybník narazil, musel Pecl změnit v natáčecím harmonogramu pořadí některých scén. 

To se týkalo také záběrů z rožmberské věže Jakobínky, kde filmaři využili dřevěného jeřábu postaveného k pětistému výročí úmrtí italské všestranně nadané osobnosti Leonarda da Vinciho.

Na natáčení dohlíží i autor seriálového scénáře Jan Matěj Krnínský, pro něhož je rožmberská tematika velkou láskou. „Odmala mě fascinoval Český Krumlov a vše spojené s pětilistou růží. Společně s režisérem Peclem jsme si říkali, že je strašná škoda, že doposud neexistuje žádný seriál věnující se Rožmberkům po vážné stránce, tak jsme se do toho společně pustili,“ vypráví Krnínský s tím, že pro seriál čerpal informace i ve vysokoškolských diplomových pracích.

Bojovali s vysokými teplotami

Problémem natáčení se stalo nedávné horké počasí. Tropické teploty překračující třicetistupňovou hodnotu dávají zabrat celému štábu. Nejvíc samotným hercům, kteří musí pod otevřeným nebem strávit spoustu hodin denně.

„Jsem vždycky ráda, když se můžu po natáčení převléknout do kraťasů a trička. Kolikrát se mi na placu už motala hlava. Vlastně ani moc nechápu, jak to v tom 16. století dělali, když byli všichni prakticky pořád oblečení v těch róbách a těžkém brokátovém oblečení,“ líčí Denisa Pfauserová představující Evu z Rožmberka, která Krčína doporučila jako správce rožmberského dominia.

Radomíru Švecovi ale ani taková výheň nevadí. „Srovnávám se s tím docela dobře, teplo mi problémy nedělá,“ říká herec, který má s historickými postavami ve filmu bohaté zkušenosti. „Hrál jsem třeba Mikuláše Koperníka v dokumentárním seriálu pro německou televizi ZDF, ale tento seriál je pro mě specifický tím, že se odehrává na jihu Čech, odkud pocházím,“ líčí Švec.

Oběda se část herců a štábu nedočká ani dvě hodiny po poledni. Na řadu přichází náročnější scéna, při níž se na hladinu Kouteckého rybníka dostává kameraman v loďce, s níž ze břehu manipuluje dvojice techniků pomocí lan uvázaných po stranách lodi. Veškeré pohyby musí být naprosto přesně koordinované a chvíli trvá, než je Pecl s výsledkem spokojený.

„Pomalinku pojedeme zprava směrem ke stanu, ale dejte pozor, ať nepřejedeme záběr,“ volá režisér ze stanu s černou střechou, pod kterou je stále větší dusno. To se však nedá říci o atmosféře na place, kde panuje opravdu dobrá nálada i přes to, že někteří komparzisté si naoko stěžují, že ještě nesmějí na oběd. Brzy se k němu však všichni postupně odebírají, je třeba nabrat síly na odpolední neméně náročné natáčení.