Do Jáchymova zavítali bývalí „muklové“, odvahu sbírají i celá desetiletí

  16:34
Desítky bývalých politických vězňů i s rodinami se v sobotu vrátily do Jáchymova. Během 28. ročníku Jáchymovského pekla si u tamní Brány ke svobodě připomněli zrůdnost komunistického režimu, který je v 50. letech zavíral do táborů kvůli odlišnému názoru.

Pietní shromáždění u památníku Brána svobody před kostelem sv. Jáchyma u příležitosti 28. ročníku Jáchymovského pekla. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Jedním z nich je Ludvík Florián z Ostrova na Karlovarsku. „Vracím se sem proto, abychom si připomněli, co se tady dělo, jaká to byla obrovská nespravedlnost a co naši lidi dělali našim lidem. To, co jsme tady zažili, už se nesmí nikdy opakovat,“ řekl.

V jáchymovském lágru prožil coby mukl, tedy muž určený k likvidaci, čtyři roky. Ty by podle něj byly na dlouhé vyprávění. „Byli jsme jenom čísla, na lágru vás nikdo nepojmenoval. I kdyby mě v noci vzbudili, tak si pamatuji A023909,“ prozradil Florián.

Ludvík Florián strávil v lágru čtyři roky.

V lágru přitom skončil velmi mladý. Komunisté jej zavřeli v sedmnácti letech. Politického vězně z něj udělali kvůli působení v protistátní skupině. „Název naší skupiny byl SODAN, to znamená Skautská organizace demokracie a nezávislosti. Všichni jsme byli odsouzení. Zrovna teď tu z nás kromě mě není ani jeden, mnoho už si povolal Pán Bůh dobrotivý. Jsem jedním z posledních členů skupiny,“ uvedl.

Osudy a utrpení politických vězňů se podle Floriána mohou lehce zapomenout. „Všichni se máme dobře a lehce by se to vytratilo. To by bylo velice špatné,“ varoval.

Odvahu k návštěvě sebral až letos

Jáchymovské peklo je jen jednou z akcí, které někteří členové Konfederace politických vězňů České republiky navštěvují. Podle Milana Valenty z Trutnova míří třeba také do Svatého Hostýna, Příbrami či Leopoldova. „Už nás není plný autobus, ubýváme,“ řekl.

Letos v lednu zemřela i dlouholetá předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR Naděžda Kavalírová. Vzpomínku na ni přidalo do projevu několik lidí, včetně místopředsedy konfederace Lea Žídka. „Doktorka Kavalírová žila pro muklovskou rodinu,“ pronesl Žídek.

Letošního ročníku Jáchymovského pekla se zúčastnili také zástupci slovenské konfederace. Političtí vězni, kteří byli zavření v Jáchymově, dorazili dva. Jeden z nich podle předsedy slovenské konfederace Petera Sandtnera našel odvahu navštívit Jáchymov teprve letos. „I další by rádi viděli místa, kde prožili roky svého mládí. Zdravotní stav jim to však nedovolí,“ sdělil Sandtner.

14 tisíc uvězněných

Řečníci u Brány ke svobodě několikrát varovali před populismem a extremismem a nabádali, aby si lidé bránili všemu, co je chce zbavit svobody. „Je třeba neustále politikům připomínat, že to, co jim dovoluje zákon, zakazuje slušnost,“ zmínil místopředseda Senátu Jiří Šesták.

Komunisté posílali politické vězně do jáchymovských uranových lágrů nejvíce mezi lety 1949 a 1954. V tu dobu do nich zavřeli kolem 14 tisíc lidí. Pracovali v drsných podmínkách, bachaři je nezřídka mučili, ponižovali a neváhali ani porušovat tehdejší zákony. Mnoho vězňů přišlo v lágrech o život, další si po propuštění nesli trvalé následky.

Jednou z připomínek jejich utrpení je i jáchymovská Štola č. 1 v těžebním poli Svornost. Stará se o ni sokolovské muzeum. „Pamětníci i s rodinami k nám chodí nejen během Jáchymovského pekla, ale celoročně,“ zmínil ředitel muzea Michael Rund. Ročně tam zamíří zhruba 8,5 tisíce lidí, včetně žáků škol. Hojně navštěvovaná je i naučná stezka Jáchymovské peklo.