Nabídku stát se lídrem Soukromníků, Svobodných a Nezávislých dostal těsně před koncem července, kdy se musely odevzdat kandidátní listiny. Bylo to také v době, kdy Ivo Mitáček čerstvě ukončil 25 let trvající služební dráhu u bezpečnostních sborů.

„Už v minulosti mě oslovila řada stran, ale já z pracovních důvodů pokaždé odmítl. Teď jsem ale kývl,“ popsal 46letý Mitáček, který je odborníkem na krizovou komunikaci a bezpečnost.

Co vás přesvědčilo?
Samozřejmě program, ale férově musím říct, že ten mě zaujal také u jiných stran. Nejvíce důležitý však pro mě byl fakt, že ze 41 kandidátů je 37 nestraníků. Nejsme díky tomu svázaní žádným diktátem shora a i naše vzájemné debaty jsou proto hodně otevřené.

Jaké máte ambice?
Víme, že jsme úplně nové sdružení, ovšem možná proto můžeme být pro lidi zajímaví. Nejsme typická politická reprezentace, ale různorodá směs odborníků. V řadě věcí se lišíme, je však zároveň velmi osvobozující pocit, že každý může přijít s vlastním nápadem a tématem.

Výraznou tváří vaší kandidátky je uherskohradišťský senátor a hazardní magnát Ivo Valenta, kterého v minulosti soud potrestal za korupci. Jak to vnímáte jako bývalý dlouholetý policista?
Podobu kandidátky jsem ovlivnit nemohl, to byla věc koaličních jednání. S panem Valentou se znám hodně dlouho, máme pořád stejné vztahy. Navíc na naší listině jsou lidé s různými zkušenostmi a různou minulostí. Vy tam sice vidíte jeho, ale já vidím i dalších devětatřicet osobností.

Chápu, ale Valenta je čtyřka kandidátky a navíc veřejně známá osobnost. Podle vás by tedy bylo správné, kdyby ve zlínském zastupitelstvu usedl člověk odsouzený za podplácení?
To není o tom, jestli mi to vadí, nebo ne. Jsem s tím srozuměn. Beru životy lidí takové, jaké jsou, a pan Valenta by pro mě rozhodně nebyl důvod, proč bych řekl, že nechci být lídrem a pracovat pro město. Nebudu lustrovat svoje spolukandidáty, zajímá mě náš program a jeho naplnění.

A co konkrétně?
Hlavní témata máme všichni stejná, ale já osobně vnímám jako obrovské a spojené téma život ve městě, bydlení a dopravu. Ve Zlíně se řeší jen dílčí problémy. Naprosto šílené je pro mě třeba „plánování“ dopravních oprav. Jako člověk, který ve Zlíně dlouhodobě žije, to nedokážu pochopit. Přijde mi, že se práce řídí jediným pravidlem: všechno se musí stihnout do startu Barum rally. Letos byla reálně zima dva týdny, a přesto se všechno dělá přes červenec a srpen, kdy se přes rozkopané město nedá projet. Přitom při lepším plánování by se řidičům obrovsky ulevilo.

V programu uvádíte následující: „Zlepšíme problematický průjezd městem a zácpy v ranních i odpoledních hodinách. Řešením jsou odstavná parkoviště na okraji města a jejich propojení s MHD.“ Vážně by podle vás fungoval nápad, že lidé zaparkují třeba v Malenovicích a do centra dojedou trolejbusem?
Ano. Je to o motivaci. Stačí, aby člověk věděl, že je pro něj pohodlnější a příjemnější nechat vůz například v Malenovicích nebo u zoo v Lešné, odkud v intervalu 10–15 minut pojede zdarma či za minimální poplatek spoj do centra města. Tam se nemusí prodírat kolonami a hledat místo k zaparkování. V ranních a odpoledních hodinách, kdy je doprava nejvíce vytížená, může být cesta do centra prostřednictvím MHD bezplatná. Například obyvatelé Jižních Svahů by to jistě ocenili, do města to mají kousek a auto by nemuseli vůbec využívat.

Zaujal mě i slib zlepšit provozování školek během letních prázdnin. Jak to myslíte?
Je stále větší poptávka po tom, aby školky přes léto nezavíraly a během školního roku měly prodlouženou otevírací dobu. Není to jen náš nápad nebo výmysl, vycházíme z podnětů, které nám posílají obyvatelé města. Jsem příjemně překvapený, kolik se jich ozvalo, a tohle je jedno z témat, které často zaznělo od rodin s malými dětmi. Je to jen o lepším managementu, financích a organizaci.

Dále chcete z bývalé soudní budovy udělat pobočku pošty. Jak to ale provést? Současné vedení města o umístění pobočky v centru dlouho jednalo, jenže Česká pošta to opakovaně odmítla.
Je to jen o jednání, oboustranně výhodných podmínkách a o tom, jestli si poštovní franšízu ve městě zaplatíte, nebo ne. Podle nás to za tyto peníze stojí, v tom překážku nevidím. Tato budova se jeví ideální, je blízko centra, a až se odblokují soudní spory, může to být součást zlepšení vzhledu celého prostoru kolem.

Narážíte na sad Svobody, kde lidem otravují život bezdomovci?
Přesně tak. Okolí zmíněné bývalé soudní budovy hodláme upravit tak, aby se tady daly pořádat farmářské trhy a vzniklo tu nové tržiště. Stav tržiště Pod Kaštany je totiž lehce řešeno ostudný. Park u zámku by bylo perfektní upravit po vzoru parku Komenského, jehož proměna dopadla špičkově. Nechci radnici jen kritizovat, třeba za tohle bych ji moc pochválil. Tak nádherné klidové a relaxační místo mohou Zlínu jiná města jen závidět.

Lidi bez domova a sociálně nepřizpůsobivé hodláte soustředit do určitých míst, kde za nimi budou pravidelně chodit sociální pracovníci. Jak je ale přimějete, aby v parku u autobusového nádraží nezůstali? Zakázat jim to přece nejde.
Pokud uděláte takovou opravu jako v parku Komenského, tak bezdomovci sami vycítí, že už tam pro ně není místo. Často mají tendenci se někam schovat, aby nebyli tak na očích. Není ale řešením vytěsnit je do okrajových částí Zlína. Je potřeba udělat 2–3 sociální místa, kde od nás dostanou nějaký servis a služby a na místě bude terénní pracovník. Přirozeně se tam budou stahovat a my je budeme mít pod větší kontrolou.