Podle statistik zemřeli v tehdejším Severomoravském kraji, tedy i s okresy Přerov, Vsetín, Šumperk, Jeseník a Olomouc, v souvislosti se vstupem vojsk čtyři lidé. Třikrát to bylo při dopravních nehodách, jeden člověk na mošnovském letišti spáchal sebevraždu.
„Už reformní hnutí na jaře roku 1968 bylo v kraji slabší než jinde. Navíc mnoha městy vojenské jednotky nejprve jen projížděly,“ vysvětlil historik Slezského zemského muzea v Opavě Ondřej Kolář.
Msta za kritiku vpádu vojsk
Na osudnou středu před půlstoletím si dobře pamatuje i ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.
„Jako patnáctiletá holka jsem byla na rekreaci v Jeseníkách. Poslouchala jsem rádio a říkala si, co za divnou hru vysílají. Když jsem pochopila, že jde o skutečnost, budila jsem všechny v chatkách.“
Vedoucí krajští komunisté v čele s neblaze proslulým Drahomírem Kolderem se tvrdě mstili všem, již podporovali demokratické změny a kritizovali vpád vojsk. Mnoho novinářů přišlo o práci, někteří dokonce skončili ve vězení. A 21. srpen se tak stal koncem nadějí na svobodnější poměry.
