Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Není jiná možnost, než točnu přesunout, řekl ministr kultury v Krumlově

  15:58
Otáčivé hlediště by se mohlo vybudovat v nové části zámecké zahrady. Řekl to ministr kultury v demisi Ilja Šmíd, který dnes navštívil oblíbenou divadelní scénu v Českém Krumlově.

Ministr kultury za ANO Ilja Šmíd (vpravo) s krajským radním Antonínem Krákem (ČSSD) navštívili otáčivé hlediště v Českém Krumlově. | foto: Petr Kubát, MF DNES

Současná točna svým vzhledem a umístěním už více než pětadvacet let narušuje barokní zahradu a ohrožuje i členství Českého Krumlova na prestižním seznamu UNESCO.

Město České Budějovice jako vlastník konstrukce připravuje architektonickou soutěž na novou podobu, která by nevadila památkářům a UNESCO a zároveň by vyhovovala i Jihočeskému divadlu, které zde hraje představení.

Na prvním místě musí podle ministra v demisi Ilji Šmída (hnutí ANO) Česká republika respektovat rozhodnutí UNESCO, které několikrát důrazně vyzvalo k odstranění scény z osy barokní zahrady.

„Pokud ho nebudeme respektovat, vystavujeme se riziku zařazení Českého Krumlova na seznam památek v ohrožení, takzvaný black list,“ prohlásil Šmíd při návštěvě jihočeského města.

Fotogalerie

„Když vidím v reálu, jak vypadá současné zázemí točny, není jiná možnost, než scénu přesunout a vybudovat hlediště se zázemím v novém divadelním traktu zámecké zahrady. Návštěvníky to neovlivní. Když sem někdo pojede poprvé, tak také neví, kde přesně hlediště stojí,“ řekl Šmíd.

Stát by na projekt podle něj mohl přispět jednou třetinou. O zbytek financování by se postaralo město České Budějovice. Předseda vlády v demisi Andrej Babiš ovšem uvedl, že by podle něj točna měla zůstat na svém místě v zámecké zahradě. „Podle mě by se mělo spíš investovat do stávajícího zázemí otáčivého hlediště,“ řekl Babiš. Proti přesunu se na tiskové konferenci vyjádřila i jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).

Město chystá architektonickou soutěž

S přesunem točny na jiné místo však Jihočeský kraj nesouhlasí. „Proč by mělo město České Budějovice stavět na pozemcích, ke kterým nemá žádný vztah, novou experimentální scénu?“ ptal se Patrik Červák, vedoucí odboru kultury a památkové péče krajského úřadu.

Podle českobudějovického náměstka Jaromíra Talíře (KDU-ČSL) mají České Budějovice připravené peníze na vypsání dvoukolové architektonické soutěže.

„Samotná stavba bude stát odhadem stamiliony. To ukáže až soutěž. S vyhlášením čekáme na změnu územního plánu kvůli pozemkům pro zázemí. Souhlasí s tím i rada města,“ sdělil Talíř.

Pětapadesát tisíc diváků ročně

Otáčivé hlediště navštíví každý rok okolo 55 tisíc lidí. Tržby přesahují 33 milionů korun a jsou podstatným zdrojem příjmů pro Jihočeské divadlo. Pokud by o tuto scénu přišlo, výrazně by to omezilo celkový provoz divadla.

Herci mají zázemí v rokokovém letohrádku Bellaria, který je ve špatném stavu. Památkáři už mají připravené peníze na jeho rekonstrukci a v budoucnu zde chtějí mít novou prohlídkovou trasu. Současné hlediště má od památkářů prodloužený nájem v zahradě do roku 2020.

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově a inscenace Rusalky (16. 11. 2015) 

„Zachování otáčivého hlediště na stávajícím místě je bez rizika v tom ohledu, že scéna tam má tradici šedesát let. Je tam však spousta omezení. Nemůže mít větší kapacitu než současných 644 míst a my jsme přitom schopni zaplnit i větší hlediště. Nebudeme v budoucnu také moci využívat letohrádek Bellarie, kde mají příští rok na podzim začít památkáři s rekonstrukcí. Musíme vybudovat odpovídající zázemí a to je možná komplikovanější, než vytvořit hlediště na stávajícím místě,“ sdělil  ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.

Umístění do nové části zahrady má podle něj úskalí v tom, že tam hlediště nemá tradici. 

„Výhodou ale je, že otáčko by mohlo mít dvojnásobnou kapacitu, můžeme pracovat i s návrhem polydimenzionální točny od Joana Brehmse. To je skutečný unikát, který nikde na světě není. Znamenalo by to rozvoj a posun plenérového divadla. A bylo by řešením jednou provždy. Už by to nikomu nemohlo vadit a nebylo by to kontroverzní. To může přinést pouze tahle varianta. Navíc zde můžeme vybudovat odpovídající zázemí,“ podotkl Průdek.

Otáčivé hlediště by se mohlo vybudovat v nové části zámecké zahrady (červená). Současná poloha je uprostřed zámecké zahrady (modrá).

Otáčivé hlediště by se mohlo vybudovat v nové části zámecké zahrady (červená). Současná poloha je uprostřed zámecké zahrady (modrá).

Od vojáků ke sporům o podobu scény

Poprvé se na něm diváci povozili před 60 lety. Přes 20 let je předmětem sporu mezi památkáři, politiky i diváky. Jak šel čas s otáčivým hledištěm?

Červen 1958: V zahradě se objevuje malé otáčivé hlediště. Unese 60 diváků a jeho autorem, stejně jako dvou dalších, je scénograf Joan Brehms. Diváci si v nevšedním prostředí užívají hru Ztracená tvář.

1959: Vzniká scéna pro 400 diváků. Pohánějí ji vojáci i dobrovolníci. Před hledištěm inscenuje režisér Otto Haas s Brehmsem Jiráskovu Lucernu. Z původních tří představení je nakonec 23 a zhlédne je celkem 9 373 diváků.

1960: Hlediště rozšiřuje kapacitu na 550 míst. Je zabudované do země a poháněné elektromotorem.

1988: Dosluhuje třetí podoba hlediště. Okresní výbor komunistické strany si vymiňuje dozor nad novou stavbou. Krumlovský stavební úřad ji schvaluje, nevyžádá si však povinné stanovisko ministerstva kultury. Otec točny Joan Brehms s podobou nové scény nesouhlasí. Vadí mu i odstřel skály.

1992: Centrum Krumlova je se zámkem a barokní zahradou zapsané na seznam UNESCO. Dokument o točně a její stavbě v parku mlčí. V té době už jsou před letohrádkem Bellaria vyhloubené základy.

1993: Ministr kultury Jindřich Kabát zamítá svým rozhodnutím žádost o souhlas se stavbou točny. V parku přesto vyrůstá nové 650tunové hlediště pro 644 diváků. Městský úřad v Krumlově vydává kolaudační rozhodnutí: stavba točny je dočasná na pět let. Dočasnost se dodnes prodlužuje a od té doby se táhnou spory. Několikrát zazní z centra UNESCO výzva k urychlení řešení problému. Hrozí i zařazení Krumlova na seznam památek v ohrožení.

2017: Komise pro otáčivé hlediště se shoduje na rozšíření zahrady, kde má být nové hlediště i se zázemím. O podobě rozhodne architektonická soutěž, kterou vypíše Město České Budějovice jako majitel konstrukce. NPÚ jako vlastník pozemku prodlužuje nájem do roku 2020.

Autor: