Ostravská městská nemocnice vymění nejstarší přetlakovou komoru v zemi

  19:02
Je stará, poruchová, nemá šatnu ani toalety pro pacienty a zdravotníky. To vše platí o jediné přetlakové komoře na Moravě, která funguje v Městské nemocnici Ostrava. Radnice teď slibuje, že zařízení zmodernizuje.

Primář Centra hyperbarické medicíny v Ostravě Michal Hájek prochází přetlakovou komorou, která po více než půl století dosluhuje. | foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Ačkoli v uplynulých letech prošla řadou technických úprav, nic to nemění na tom, že ostravská hyperbarická neboli přetlaková komora je nejstarší v zemi.

Nemá zázemí, je poruchová a hlavně hrozí její definitivní konec. Město slibuje obnovu zařízení. Ale nebude to hned.

„Budova je z šedesátých let minulého století. Tomu odpovídá i její standard, ve stísněných prostorách nemůže nabídnout vyhovující zázemí pacientům ani personálu. Lidem chybí hlavně šatny a toalety,“ říká primář centra hyperbarické medicíny v Městské nemocnici Ostrava Michal Hájek.

Ještě víc jej ale trápí, že zařízení už není v nejlepší kondici, což se projevuje nucenými odstávkami kvůli poruchám.

Opakovaně se porouchalo zavírání komory

„Plánované pacienty ošetřujeme v pracovní dny od rána do večera, o víkendech bereme akutní případy. Čekací doby jsou okolo dvou týdnů, někdy i déle. O to horší je, když nemůžeme pracovat. Loni se dvakrát porouchalo zavírání komory, těžké ocelové dveře zničily panty. Několik dní jsme museli čekat na nové,“ popsal primář.

Největší strach má ale z toho, že přetlaková komora zkolabuje tak, že už ji nebude možné opravit. „Je dávno za zenitem. Kdykoli může dosloužit,“ varuje Hájek.

To je důvod, proč situaci teď řeší město, které je vlastníkem nemocnice. „Víme, že kdyby naše hyperbarická komora odešla, byla by to katastrofa,“ říká náměstek ostravského primátora pro zdravotnictví Michal Mariánek. „Právě dokončujeme přípravu investičního záměru, který počítá s obměnou tohoto zdravotnického zařízení,“ dodal.

Komora vznikla hlavně kvůli horníkům

Zatím ale není jasné, kdy a kde přesně by měla nová přetlaková komora stát. Nemocnice má dvě varianty.

„Jisté je, že zatímco současná komora má deset křesel pro pacienty, nová by měla pojmout 12 až 14 sedících pacientů, případně tři až čtyři lůžka. Jen samotná komora bude stát 25 až 30 milionů korun. Další peníze budou nutné na stavební úpravy a vybavení. Předpokládám, že nejpozději do tří let nabídneme pacientům stejnou péči, ale již v komfortnějším prostředí, kde bude sociální zázemí pro nemocné i zdravotníky,“ líčí primář Hájek.

Hyperbarická komora v 50. letech. Primář chirurgického oddělení Ševčík (uprostřed) sleduje během pokusu v přetlaku dvou atmosfér různé projevy psa při postupném odebírání krve.

Stávající hyperbarická komora pomáhá pacientům od 9. září 1965. Původně vznikla hlavně kvůli horníkům a léčbě otrav kysličníkem uhelnatým. Impulzem bylo neštěstí v petřkovickém Dole Eduard Urx v lednu 1963. Po průvalu starých vod se tam otrávilo devět mužů sirovodíkem. Tato tragédie změnila nejen ostravskou medicínu.

„Po Ostravě začaly přetlakové komory vznikat i jinde. V Česku jich dnes funguje třináct. Problém je, že všechny kromě té naší jsou v Čechách, takže my sloužíme pro celou Moravu, kde žije 4,5 milionu lidí. Akutní pacienty k nám posílají nemocnice z Brněnska, Olomoucka, Zlínska i z Vysočiny,“ vysvětluje situaci Michal Hájek.

Stávající ostravská hyperbarická komora je ocelový válec dlouhý devět metrů a široký přes tři metry. Váží 50 tun a sestává ze dvou oddělených komor, kam se vejdou i lůžka. Ročně komora léčí okolo 500 lidí, kteří absolvují přes šest tisíc expozic. Jejich počet stále roste. Přetlak pomáhá nejen při otravě oxidem uhelnatým. Léčí i řadu jiných diagnóz, například úrazy a infekce, ale nejčastěji náhlou nedoslýchavost.