Tábor Vladař prošel kontrolou krajských hygieniků bez ztráty kytičky

  14:14
Hygienici přes prázdniny kontrolují, v jakých podmínkách tráví dny volna děti. Vedle čistoty kuchyně se zajímají o to, v jakých podmínkách malí táborníci spí. MF DNES byla u takové kontroly na letním táboře na Karlovarsku.

Dětský prázdninový tábor | foto: Petr Toman, MF DNES

Je poklidné páteční ráno na letním táboře Vladař u Žlutic. Malí táborníci se po snídani chystají na výlet do města. V ten moment vjíždí do areálu dvojice hygieniček z krajské hygienické stanice. „Inspekce,“ šíří se rychle táborem.

Vzápětí ale přijdou uklidňující slova od hlavního vedoucího tábora Jana Märze. „Vítejte u nás, máme vše v pořádku,“ zdraví s úsměvem dvojici inspektorek.

První kroky skupinky vedou do kuchyně, kde se zrovna uklízí zbylé koblížky a kakao od snídaně.

„Děti mají šest jídel denně. Jídelníček máme připravený na celých 14 dní tábora, ale upravujeme ho vždy podle situace,“ hlásí vedoucí jídelny a vede Janu Háčkovou a Helenu Látovou z karlovarské krajské hygienické stanice do skladu potravin.

„Maso se u nás nezdrží, hned jak nám ho přivezou, tak ho ten den sníme,“ vysvětluje kuchařka, a to se inspekci líbí.

„Není tu nic prošlého, vše je dobře uskladněné, nemáme připomínek,“ zapisuje si Helena Látová.

Kuchyně musí každý den připravit jídla pro 71 dětí a 14 dospělých. „Máme tu pár diet. Tři děti jsou tu alergické na mléčné výrobky, jedno na ryby,“ připomíná táborová zdravotnice Zuzana.

Podle vedoucí kuchyně alergií na mléčné výrobky přibývá. Samotné kuchařky s tím ale problém nemají. „Tito strávníci chodí vždy první k výdeji, aby bylo vše v pořádku. Za ty roky, co jezdím, jsem si všimla, že alergii na laktózu má čím dál tím více dětí,“ dodává kuchařka.

Po kontrole kuchyně a jídelny pokračuje cesta k 36 stanům, kde spí malí táborníci. U jednoho se ale inspektorky zdrží déle než normálně.

„Chtělo by to opravit prkénka, jsou tu mezery, a to by mohlo být nebezpečné,“ konstatuje Jana Háčková. V tom s ní hlavní vedoucí souhlasí. „Podíváme se na to,“ slíbil März.

Zbytek tábořiště se inspektorkám s další drobnou výtkou k suchým záchodům líbí. Na řadu pak přichází kontrola ošetřovny. V ní na třetím turnusu dominuje sympatická, ale lehce nervozní zdravotnice Zuzana. Na táboře je totiž v této roli poprvé.

„Krom drobného úrazu je tu klid. Překvapivě je i málo klíšťat, jeden hoch sice přišel najednou s pěti parazity, ale vybral to naráz. Poté byl klid, větší práci mám se štípanci od vos a včel. Máme tu i jednu slečnu, která je na to alergická, ale hlídáme ji a vždy má u sebe svoje léky,“ popisuje Zuzana hygieničkám, které zrovna kontrolují marže léků.

„I tady vše v pořádku, teď jdeme na papíry,“ podotýká Látová.

V jídelně čeká dvě inspektorky řada šanonů, o každém jednotlivém účastníkovi tábora je zde totiž podrobná zpráva.

„Chodíte se koupat?“ ptá se Látová hlavního vedoucího. „V okolí není kde, ale chystáme se do bazénu do Rakovníka,“ říká März.

„Víte, kdo je plavec a kdo neplavec?“ ptá se Látová. „Máme to v našich dokumentech, víme o tom,“ ubezpečuje hlavní vedoucí. Hygieničky už jen překvapí, že na táboře jsou dvě děti z Itálie a jedno z Rakouska - a inspekce se chýlí ke konci. Už stačí jen podepsat protokol.

„Nedávno jsme byli na jednom indiánském táboře a tam se nám hlavní vedoucí chtěl podepsat jako Bouřlivý mrak,“ vzpomněla se smíchem Háčková. Inspektorky jsou spokojené, kromě výtky k chybějícím prkénkům u stanu nic nenacházejí.

„Na tábory jezdím už řadu let, takže můžu říct, že se podmínky hygieny o dost zpřísnily. Na druhou stranu my si to sami děláme těžší, protože chceme mít jistotu, že projdeme bez jakýchkoliv problémů. Jakákoliv maličkost v kuchyni nám totiž způsobí například průjmy. A to by byl problém, o který my nestojíme,“ hodnotí hlavní vedoucí Jan März.

Autor: