„Dnes poprvé jej mohou vidět i návštěvníci a přes bariéru se také může seznamovat se svou partnerkou,“ uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.
Hroch, narozený 1. května 2012 ve francouzském Parc Zoologique d’Amneville, docestoval do Ostravy v minulém týdnu z belgické Zoo Antverpy, kde pobýval od roku 2016. Pro mladou, téměř šestiletou samici, která je v Ostravě od roku 2016, si jej pracovníci zoo vybrali sami, jelikož od roku 2006 vedou Evropskou plemennou knihu pro hrochy.
„Několik dní po příjezdu trávil samec v zázemí pavilonu Tanganika, aby se po transportu uklidnil. Dnes jej chovatelé pustili i do expoziční části. Zatím zůstává oddělen od samice bariérami na souši i v bazénu, obě zvířata se ale mohou vidět a pomalu se sbližovat. Kdy dojde k jejich spojení, uvidíme podle vzájemného chování, věříme ale, že do budoucna spolu utvoří harmonizující pár a zapojí se do reprodukce,“ říká zooložka Adéla Obračajová.
Chov hrochů v ostravské zoo začal v roce 1967 dovozem šestileté samice, která pak v Ostravě žila až do své smrti v roce 2009. Druhým hrochem byl v roce 1968 přivezený roční samec, který se poté dožil 50 let. Uhynul na konci roku 2018. Třetím hrochem byla až v roce 2016 mladá samice z anglické Zoo Whipsnade.
Podle Novákové je tak nový samec v pořadí čtvrté dovezené zvíře. „Naopak, několikanásobně více hrochů bylo ze zoo odvezeno. Jednalo se o úspěšně odchovaná mláďata,“ upřesnila mluvčí.
Chov hrochů v Zoo Ostrava
|
Dodala, že hroch obojživelný se stal vinou člověka ohroženým druhem a areál jeho výskytu ve volné přírodě je velmi fragmentovaný. Původně se vyskytoval také po celé délce Nilu, dnes je již jen na jeho horním toku.
Početnost současné divoké populace je odhadována na 115 až 130 tisíc jedinců. Nejvíce hrochy v přírodě ohrožuje ztráta přirozeného prostředí, nelegální a neregulovaný lov pro maso a zuby.
„Populace hrochů klesá nejen v přírodě, ale postupně i v zoologických zahradách. Celkový počet hrochů obojživelných chovaných v evropských zoo v minulosti klesl a několik let se pohybuje okolo 200 jedinců. Jedním z důvodů stagnace je i skutečnost, že hroch se stal pro řadu zoologických zahrad problematickým druhem,“ zmínila Nováková.
