Kladrubský hřebčín má do UNESCO o něco blíž, letos ale verdikt neuslyší

  8:38
Národní hřebčín, tedy přesněji Kladrubská krajina, která se uchází o vstup do UNESCO, má na Seznam světového kulturního dědictví o krok blíž. Hřebčín dostal posudek od Mezinárodní rady památek a sídel, který je poradním orgánem UNESCO.

Zámek a hřebčín Kladruby nad Labem. | foto: CzechTourism

Původní záměr byl, že by Česko mohlo další památku v UNESCO uvítat na 43. zasedání Mezivládního výboru pro světové dědictví letos v létě. Od posuzovatelů UNESCO ale slyšel kladrubský hřebčín několikrát žádosti o rozšíření a úpravu přihlášky. Několikeré doplnění v důsledku znamená, že Kladrubská krajina letos do UNESCO nevstoupí.

Fotogalerie

„Hodnocení je skvělé a asi nejlepší, jaké na navrhované české a moravské památky za posledních 16 let přišlo. Naši nominaci ve velmi obsáhlém a fundovaném rozboru pochválili a doporučili nám ji ještě v některých bodech podtrhnout a doplnit. Je to, jako by řekli, vaše buchta je moc dobrá, jen ji ještě trochu pocukrujte,“ uvedl místopředseda české komise pro UNESCO Michal Beneš, kterému prošly pod rukama takřka všechny úspěšné české přihlášky. Pomáhal sestavovat i tu pro Kladrubskou krajinu.

Kladrubskou krajinu má do UNESCO dostat rada, v níž jsou kromě dotčených odborníků a zástupců parlamentu také náměstci ministerstev zemědělství, kultury, životního prostředí a místního rozvoje. Rada se zabývala všemi doporučeními a návrhy, které z Paříže přišly.

„Termíny jsou sice už hodně napjaté, protože chceme vše splnit do konce roku, ale domluvili jsme se, že to musíme zvládnout ještě letos. Do 1. února 2020 tedy doručíme dopracované připomínky,“ řekl předseda rady Roman Línek.

Hřebčín scelil pozemky, patří mu i náhon

Většina doporučení vede k tomu, aby zapsaná památka byla chráněná ve své unikátní podobě i v dalších letech. Některé kroky k tomu hřebčín spolu se svým zřizovatelem, ministerstvem zemědělství, podniká už nyní.

„Scelili jsme naše pozemky, v majetku máme i celý Kladrubský náhon, který se uchází o prohlášení za kulturní památku. Řešíme hospodaření s vodou, zemědělskou výrobu i lesní správu, která se jako všude jinde v republice potýká s loňským suchem a přemnožením kůrovců. Nyní se chceme zaměřit i na aleje podél silnic,“ řekl ředitel hřebčína Jiří Machek.

Hřebčín také zboural nevzhlednou kancelářskou budovu v sousedství zámku, vybudoval nové parkoviště i zázemí pro návštěvníky v podobě provozního domu.

V jeho přízemí je jídelna, která bude sloužit nejen zaměstnancům hřebčína, ale i k občerstvení návštěvníků. V patře je jedenáct dvoulůžkových pokojů, se kterými se počítá pro ubytování zaměstnanců i pro veřejnost. Rada památky se zabývala také rozsahem nárazníkového pásma zejména na jihu. To by mělo zaručit, že tu nevyroste výšková stavba, která by kulisu památky narušila.

Současná roční návštěvnost hřebčína se pohybuje kolem 80 tisíc lidí.