Býval to nešvar uplynulých let. Parkovací místa u hřebčína byla plně obsazená a návštěvníci pak nechávali své vozy, kde se dalo. I na soukromých pozemcích místních obyvatel.
Hned za silnicí nyní vzniklo parkoviště. „Počet návštěvníků hřebčína se pohybuje kolem 80 tisíc. Proto musíme zlepšit infrastrukturu a na ještě vyšší počet příchozích se připravit,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiří Machek.
Proto v hospodářském areálu hned za silnicí vybudoval hřebčín nové parkoviště a provozně-stravovací dům. V jeho přízemí je jídelna, která bude sloužit nejen zaměstnancům hřebčína, ale i k občerstvení návštěvníků. V patře je jedenáct dvoulůžkových pokojů, se kterými vedení počítá pro ubytování zaměstnanců i pro veřejnost.
„Umístění parkoviště a zázemí jídelny je z našeho pohledu ideální. Jednak je parkoviště ukryté v hospodářském areálu a nenarušuje historický ráz hřebčína. Navíc vzdálenost k místu, kde si návštěvník koupí vstupenku a nastoupí na prohlídkové okruhy je minimální, jen přes cestu,“ řekl Machek.
Areál už jedno parkoviště má, ale v sezoně, o prázdninách a při akcích nedostačuje. Velká odstavná plocha za silnicí bude zdarma, aby byli všichni návštěvníci motivováni tam svá auta nechat. „Jak se parkoviště zpoplatní, tak český člověk hledá místečko, kde by to bylo zdarma, a je pak jedno, jestli je to za pět korun nebo dvě stě,“ podotkl Machek.
Obnovuje se také zámecká zahrada, tři budovy šly k zemi
Hřebčín se také zbavuje starých nepůvodních budov, které zde vznikly za komunismu, a do plánu navrátit areál do císařské podoby nezapadají. Navíc by se nevzhledné objekty nelíbily ani komisařům UNESCO. Hřebčín se totiž snaží, aby se dostal na tento prestižní seznam památek.
„Pokračujeme v obnově zámecké zahrady. Na úvod jsme zbourali tři budovy, objekt administrativních budov, takzvaný parlament, kotelnu a depozitář kočárů,“ uvedl.
Ošklivá kancelářská budova však paradoxně přispěla k tomu, že se kanceláře přesunuly právě do ní, takže se jimi zámek nevybydlel a komnaty se podařilo uchovat v takové podobě, že se daly zrestaurovat.
Prostor po budovách, které sem historicky nikdy nepatřily, se otevřel, a tak se nabízí otázka, co na prostoru vznikne. „Už to tady za nás vymysleli naši předchůdci, stačí to jen uvést do původní podoby. Dříve tam byla zámecká zahrada a tu máme v úmyslu obnovit. Nechceme, aby byla příliš složitá. Bude to místo, kde by návštěvníci trávili čas před prohlídkou hřebčína nebo po ní.“ popsal Machek.
Demolici starých budov i stavbu nové jídelny a parkoviště platil hřebčín z vlastních peněz. Mohl si to dovolit díky podpoře svého zřizovatele - ministerstva zemědělství.
„Stavba jídelny nás stála necelých dvacet milionů korun, parkoviště vyšlo na 14 milionů, demolice budov na šest milionů korun. Letos ještě dokončíme historické budovy na Františkově, vše nás tedy vyjde na 52 milionů korun, a to vše bez daně,“ spočítal náměstek ředitele Radek Václavík.
