Ústí opraví hřbitovní kapli v Krásném Březně, kterou kdysi málem zbouralo

  9:38
Přes sto let stará kaple, která stojí uprostřed hřbitova v ústeckém Krásném Březně, se dočká opravy. Památka dlouho chátrala a zatékalo do ní, hrozilo dokonce její zbourání. Práce na záchraně mají skončit v průběhu příštího roku a město vyjdou zhruba na 3,5 milionu korun.

„Protože je termín dostavby v roce 2019, předpokládáme, že by se s pracemi mohlo začít v druhé polovině tohoto roku,“ říká Martin Velek, jednatel pražské společnosti V-Building, která vyhrála výběrové řízení na opravu krásnobřezenské hřbitovní dominanty.

Vedení města chtělo před časem kapli strhnout, ale po protestech historiků, památkářů i Ústečanů se podařilo v roce 2008 toto rozhodnutí zvrátit. 

Stavba je totiž podle odborné veřejnosti dokladem toho, jak se obec Krásné Březno rozvíjela, přeměnila a stala součástí průmyslové metropole Ústí nad Labem. Jeho městskou čtvrtí se Krásné Březno stalo v roce 1900.

„Za hospodářským vzestupem Krásného Března stály místní podniky. Zejména likérka a drožďárna bratří Eckelmannů, kde se vyráběla slavná Stará myslivecká. Samotnou kapli navrhl a vystavěl v roce 1903 na zakázku města známý ústecký stavitel Julius Hauser, šlo o neogotický styl,“ přibližuje historik Martin Krsek, který o záchranu budovy dlouhodobě usiloval.

Na demolici zchátralé kaple město před deseti lety vyčlenilo 2,5 milionu korun. Po rozhodnutí, že kaple k zemi nepůjde, radnice investovala 400 tisíc do částečné opravy krovů a střechy. Jenže to nestačilo a kaple stále chátrala. 

Provizorní zastřešení fólií je totiž na kapli dodnes, propouští vodu a vnitřek s krovy je tak nadále vystavován nepřízni počasí. Podle mnohých to byla promarněná investice, protože nikdy nedošlo k položení krytiny.

Domněnka o Wolfrum-Mausoleu byla mylná

„Stavba má kněžiště zakončené tříbokým výklenkem a z boku navazují dvě pobočná křídla. Nebyl to však sakrální prostor, ale pohřební hala, která sloužila k vystavení ostatků mrtvých, aby se s nimi mohli příbuzní rozloučit. V bočních prostorách byla pitevna a márnice, oblékárna zesnulých a prostor pro nářadí,“ popisuje funkci kaple ústecký historik Krsek.

Památkáři a historici se původně domnívali, že jde o Wolfrum-Mausoleum, tedy rodinnou hrobku Carla Georga Wolfruma, významného podnikatele a politika, který do města přivezl první parní stroj.

Při přípravě knihy Zmizelé Čechy – Ústí nad Labem ale Krsek zjistil, že mauzoleum už dávno nestojí. 

Hrobku Wolfrumové přesunuli v roce 1912 právě na hřbitov v Krásném Březně hned vedle kaple. Na rozdíl od kaple však do dnešních časů nevydržela.