„Kaple sv. Prokopa pochází z roku 1911, ale někdy v roce 1980 se propadla část střechy a léta se s tím nic nedělalo. Až teprve po revoluci se ji podařilo částečně opravit, kaple se však nevyužívala,“ popisuje neveselou historii stavby Luboš Tydlitát, starosta obce Martiněves, pod niž Charvatce patří.

Změna nastala až před sedmi lety, kdy památkově chráněnou stavbu a celý areál hřbitova převedla církev na obec. 

„Chtěli jsme kapli upravit na rozlučkovou síň, ale čekala nás obrovská rekonstrukce. Kaple byla v žalostném stavu a opravit se muselo úplně všechno, od dlažby až po štuky. Bylo nutné zcela nově udělat celý dřevěný kůr, z něhož se dochovaly jen dva poničené trámy, zbytek zničila dřevomorka nebo byl rozkraden, protože dveře kaple byly léta vylomené,“ líčí Tydlitát.

Během rekonstrukce bylo potřeba obnovit i jedinečnou původní výmalbu. Kapli navrhl tehdy známý architekt Rudolf Vomáčka, který se zřejmě nechal inspirovat mísením románských a gotických prvků v nedalekém kostele Nanebevzetí Panny Marie. 

„Kaple měla velmi pěknou ornamentální výzdobu, která se pohybuje na rozhraní secese a art deca. V severních Čechách je to jediná velká freska ze začátku 20. století,“ přibližuje restaurátor Jiří Brodský.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Z původních vnitřních výmaleb ale po letech chátrání zůstala jen část. Něco bylo zabíleno a většina zdevastovaná. 

„Z fresek zbyly pouze fragmenty na žebrování klenby a sem tam něco na jiných místech. Někde se objevily rýhy nebo zbytky barevnosti. Navrhl jsem kolegovi Petru Barešovi, aby se do toho pustil, a on řekl, že jedině se mnou. Tak jsme začali ze střípků skládat mozaiku,“ popisuje začátek obnovy Brodský.

Restaurátoři se pustili do téměř detektivní práce. Prozkoumali zbytky jednotlivých fragmentů a snažili se z nich složit původní ornamenty. Podařilo se to, protože se ornamenty opakují. 

„Díky sestavení vzorků z menších ploch se následně podařilo vytvořit i celek,“ objasňuje Brodský s tím, že secesní prvky výmalby jsou velice zajímavé a některé ornamenty dokonce připomínají moravský dekor.

Náročná práce na restaurátory čekala zejména při opravách klenby, do které po zničení střechy od osmdesátých let dlouho zatékalo. Nejsložitější bylo obnovit bohatě zdobený vrchlík ve stropní klenbě. 

„Na tom má velkou zásluhu kolega Bareš, kterému se podařilo v poničených ornamentech dobře zorientovat. Zjistil, že malíři při výzdobě hřbitovní kaple využili motivy stylizovaného kříže, kde z jednotlivých ornamentů dohromady vytvořili celky, které také tvoří kříže,“ líčí Brodský.

Díky umu restaurátorů, ale i obrovské práci na dalších opravách kaple je nyní možné unikátní freskovou výzdobu opět uvidět v plné kráse. 

„Jsem šťastný, že vznikl tento prostor pro poslední rozloučení, neboť vedle místních ho mohou využívat i lidé z okolí. Například v Roudnici nad Labem se pohřební rozloučení dělají v bývalé prádelně, což je opravdu nedůstojný prostor,“ poznamenává Brodský.

Hřbitovní kaple sv. Prokopa byla znovu slavnostně otevřena při 100. výročí vzniku republiky. 

„Opravená je tak pěkně, že se v ní budou konat také koncerty, a máme ji už dokonce zamluvenou i na svatbu,“ připojuje starosta Tydlitát, jemuž se vedle kaple a areálu hřbitova podařilo opravit také krásnou historickou márnici z roku 1830.

Rekonstrukce probíhala čtyři roky. „Podle toho, jak se dařilo získávat granty nebo jak jsme měli našetřeno. Celkově vyšla oprava kaple, márnice i hřbitova na 6,5 milionu. Na dotacích se podařilo sehnat necelé dva miliony, zbytek dala obec ze svého,“ doplnil starosta.