Místní obyvatelé se kvůli podobě andělů hádají na sociálních sítích i na ulici. Každou chvíli se někdo pod sochami zastaví, buď kroutí hlavou, nebo si je s úsměvem fotí.
Plastoví andělé v Panské ulici od českobudějovického sochaře Michala Trpáka jsou součástí festivalu Jinohrátky, který pořádá Muzeum Jindřichohradecka a oslavuje jím tradici betlémů ve městě.
MF DNES na místě udělala malou anketu mezi místními a vyšlo z ní, že Jindřichův Hradec je rozdělený přesně napůl.
„Proč jsou tak vychrtlí? Děti se jich určitě musí bát. Nelíbí se mi to. Takhle tradiční andělé nevypadají,“ shodují se manželé Zemanovi.
Těsně předtím tudy prošla mateřská škola. Děti se sochám smály, některé ukazovaly na jejich nahé části těla. „Mně se líbí. Jen by mohli být oblečenější,“ prohodila učitelka vedoucí zástup dětí.
„Letošní andělé se mi líbí. Je to zase něco jiného. Mohli by v noci svítit, to by bylo ještě lepší. A že k nim má někdo výhrady? V Hradci je normální, že se tu pořád něco řeší,“ říká obyvatelka Dana Klímová.
„Vypadají jako strašidla z Harryho Pottera. Nebo jako netopýři,“ reaguje jiná žena a mizí pryč.
Sousoší nazval Michal Trpák Paralelní svět andělů. „Andělé žijí podobné životy jako my. Proto vypadají stejně, jen mají křídla. Inspiroval jsem se kombinézou wingsuit, díky které mohou lidé létat, ale také superhrdiny. Anděl je hrdina, který pomáhá lidem. Proto jsem je pojal po svém. Je to taková rodina, která se vznáší nad procházejícími lidmi,“ vysvětluje Trpák, jenž pořádá jedenáct let v Budějovicích a okolí festival Umění ve městě. Jeho sochy jsou vystavené ve veřejném prostoru po celém světě.
Nečekal, že hradecký projekt vyvolá takovou vlnu emocí.
„Možná je to spojené s tím, že se tu objevili v době adventu a lidé mají zažitou představu, jak anděl vypadá. Vánoce jsou pro ně svaté, přestože nabraly už úplně jiný a komerční rozměr. Asi jim vadí i nahota a celkově se jich to dotklo,“ míní.
Na vzniku plastik vytištěných na 3D tiskárnách se podílela více než stovka lidí. Muzeum na něm spolupracovalo se skupinou Petmat. Zapojilo se také více než sedmdesát dobrovolných tiskařů. „Sochy jsou složené ze 690 dílů. Celkem se tiskly 8 500 hodin na různých místech,“ popisuje Kateřina Nováková ze skupiny Petmat.
Kvůli emotivním reakcím vydalo Muzeum Jindřichohradecka i oficiální vyjádření k celé situaci, kde vysvětluje, proč letos pojalo výstavu takto.
„Betlémy mají v Hradci tradici už od 16. století a my na ni chceme navázat, ale kromě tradičních řezbářů a betlémářů se snažíme představit i současné umělce ve spojení s technologiemi 21. století,“ říká autorka projektu Marie Hazuková z Muzea Jindřichohradecka.
Podle starosty Hradce Stanislava Mrvky je dobře, že město dává prostor i jiným a netradičním věcem z kultury.
„Diskuse by ale měla probíhat kultivovaně, což se na sociálních sítích moc nedaří. Já jsem ten poslední, kdo by se cítil být odborníkem na kulturu, ale prostor mají mít všichni. Nemám na to vyhraněný názor. Půlka Hradce říká, že je to pěkné, půlka to nenávidí. Je to pro město typické,“ dodává Mrvka.
Celkové náklady na festival Jinohrátky vyšly na půl milionu korun. Jsou financované z různých zdrojů. Město každoročně přispívá z rozpočtu 150 tisíci korunami, letos navíc muzeum získalo 50 tisíc z nadačního fondu města.
Loni zdobila Masarykovo náměstí socha anděla sestavená z 250 dílů vytvořených na 3D tiskárně. Při úvodním ročníku Jinohrátek v roce 2016 se na tvorbě anděla podíleli místní školáci. Posbírali přes jedenáct tisíc plastových lahví, ze kterých pak vznikla šestimetrová postava a dostala se do České knihy rekordů. Sochy Michala Trpáka zůstanou v Panské ulici do 6. ledna.
Líbí se vám sochy andělů od Michala Trpáka v Jindřichově Hradci?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 14. prosince 2018. Anketa je uzavřena.
