Redaktoři MF DNES se vyrazili podívat, co zajímavého hrad ukrýval. Prohlídka začíná neobvykle, v buňce, kde se plánují opravy. Dostáváme ochrannou helmu a reflexní vestu.

„Jinak to nejde,“ říká s úsměvem kastelán Jan Macháček při cestě do horní části hradu a představuje průběh oprav.

„Úkolem projektu je odvést dešťovou vodu z hradu, aby nezatékala do masivu, což ho poškozuje. Opravujeme i hradební zdi, to se samozřejmě týká i velké bílé věže nebo gotického paláce,“ přibližuje. Přitom prstem ukazuje na spáry, které musí dělníci předělat.

„V 50. letech používali cement a beton, což byl jed pro pískovec, ze kterého je z velké části hrad postaven, protože dojde k uzavření zdi a poničení kamene,“ vysvětluje Macháček, který na hradě působí jedenáct let. 

12 fotografií

Nyní se dělníci zaměřili na opravy spár na jižní a východní straně hradu. „Spáry nahradíme původním materiálem, tedy vápennou maltou. Ta se vyrábí průmyslově a může se nanášet i v nižších teplotách,“ popisuje.

Než se však malta nanese, musí archeologové vybrat správný odstín.

„Není jednoduché najít opticky ideální barvu. Dříve používali nějakou, která byla z českého vápna a místního pískovce. Výsledkem byla určitá barevná škála. My se však musíme řídit výběrem, který firma nabízí, a dostat se co nejblíže k původní barvě,“ říká kastelán.

Ukazuje, jak se výsparek zbarvuje: „Až omítka vyschne, zbarví se do barvy, kterou má mít. Tedy ze šedé do pískové.“

Na jižní straně se mění i některé kameny. „Byla v nich zasekaná elektřina. My ji chceme zakopat do země. Poškození původních kamenů je pro nás samozřejmě problém. Snažíme se je nahrazovat co nejméně. Původní kameny jsou totiž místní, ale my si nemůžeme dovolit tady otevřít nový lom. To by nám neprošlo,“ pokračuje.

Kameny proto na hrad putují ze vzdálených pískovcových lomů. „Jsou barevně trochu někde jinde, proto musíme barvu dolaďovat,“ podotýká.

Konzervují obvodové zdivo stájí, odhalili varnu pivovaru

Z ochozů pokračujeme na naleziště z druhé poloviny 14. století, kde archeologové odkrývají obvodové zdi stájí.

„Stavba pochází z doby největšího rozmachu hradu, to byl majitelem Petr z Vartenberka, jeden z nejvýznamnějších šlechticů své doby. Asi měl velké finanční zdroje a mohl si na hradě dovolit postavit všechno, co si přál, aniž by to hrad potřeboval. Kost totiž byla sídelním hradem, nebyla žádnou trvzí nebo významným cestovním bodem,“ vypráví kastelán nad odhaleným nalezištěm.

V 19. století však šly stáje k zemi. „Samozřejmě nález má jistou cenu. Teď ho zakonzervujeme zpátky. Nejdříve však archeologové zjistí, jaký materiál byl ke stavbě použit nebo jakou metodou se stavělo,“ říká.

Kastelán má ještě jedno překvapení - bývalý pivovar, který nedávno objevili úplnou náhodou. „Měl sloužit jako sklad potravin pro naši restauraci. Když jsme začali kopat, našli jsme pozůstatky varny. Kvůli nálezu došlo k zastavení prací a ke změně projektu, abychom prostor uchovali a nemuseli ho zazdít,“ uvádí kastelán.

Vcházíme do sklepení. Bývalý pivovar na první pohled vypadá jako skládka cihel. Podle Jana Macháčka je to však skvěle zachovalý obrys.

„Je z předindustriální doby, tedy před zavedením průmyslových produkcí v pivovarech. Jde o původní rozložení varny,“ ukazuje kastelán. Podle něj by mohlo jít o jeden z nejzachovalejších pivovarů na českém území.

„V tomhle rozložení pochází asi z přestavby pivovaru po požáru z doby 1643 až 1644. Ale varna na tomto místě byla už v roce 1576. Možná už takhle v té době vypadala a po požáru ji pouze obnovili anebo s tím požárem pivovar přestavěli. Ale to je už těžké určit,“ vysvětluje.

Muž spadl do vany na pivo. Tehdy uvařili černou třináctku

Kastelán má vizi, jak by se dalo s objevem naložit. „Záleží, jak nám budou přát peníze. Do tohoto prostoru bychom chtěli zvětšit restauraci a vytvořit nad ním skleněnou podlahu. Hlavní rekonstrukce areálu nám však bere finanční sílu na cokoliv jiného. Po dokončení horního hradu budeme pokračovat v dolní části areálu,“ pokračuje.

Že v místě bývala varna, se prý vědělo. „Netušili jsme ale, že je v tak dobrém stavu,“ podivuje se.

Archeologové už vytvořili model, jak mohla varna vypadat. „Momentálně se nacházíme v topeništi, vedle je popelník, kam se vyhrabával popel. Nad námi byla velká měděná vana, kde se vařilo pivo. Jsou tu různé podstavce, na kterých pivo chladili,“ popisuje kastelán.

Kromě zdí se v prostoru našly i různé dobové předměty. „Jak řemeslníci vyhrabávali popel dlouhým táhlem, pořád se předkláněli a spousta věcí jim padala z kapes na zem, tedy do popelu. Tam jsme našli třeba mince,“ říká.

K pivovaru se však vážou i životní příběhy.

„Jedna z kronik či církevních záznamů vypráví, že se ve vaně na pivo uvařil člověk. Asi příliš ochutnával a potom, když tady byl sám, upadl, nedostal se ven a oni ho uvařili. Tenkrát, jak my říkáme, měli černou třináctku. V církevním záznamu je zdůvodněno, na co ten člověk umřel. Spousta příběhů se předává z generace na generaci,“  říká kastelán.

Poté ještě připojuje hodnocení letošní sezony: „Kvůli rekonstrukci jsme neplánovali žádné akce. Návštěvnost tedy byla o něco nižší, ale rozhodně bych to neviděl jako propad. Stále k nám dorazilo okolo 70 tisíc návštěvníků.“

Příští rok se bude hrad snažit i přes rekonstrukci návštěvnost udržet. „Přes hlavní sezonu, tedy červen, červenec a srpen, chceme být v plném provozu. Další měsíce budou asi kvůli stavbě nějaká omezení,“ naznačuje kastelán.