Slavný Ludwig van Beethoven jí věnoval dvě skladby. Hraběnka Josefína totiž patřila k rodu Clam-Gallasů. Šlechticům, kteří finančně podporovali řadu umělců. Nejen Beethovena, ale také Mozarta, malíře Josefa Führicha a řadu dalších. Právě tomuto rodu, který vlastnil na severu Čech panství v Liberci, Frýdlantě, Hejnicích, na Grabštejně či Lemberku zasvětil Národní památkový ústav letošní rok.

Připravena je tak řada akcí v průběhu sezony, které význačné šlechtice původem z Rakouska představí. „Clam-Gallasové stáli u zrodu Společnosti vlasteneckých přátel umění, Vlasteneckého muzea v Čechách, pražské konzervatoře a mnoha dalších institucí podobného věhlasu. Na svých panstvích se zasadili o výraznou stavební činnost, podporu barokní zbožnosti, lesního hospodářství či lázeňství. Jako první v Evropě také zpřístupnili první hradní muzeum ve střední Evropě. Bylo to roku 1801 na Frýdlantě,“ uvedla mluvčí památkového ústavu Jana Hartmanová. 

Noblesa severních Čech

Podtitulem roku Clam-Gallasů je Noblesa severních Čech. A noblesou je v tomto případě myšlena ušlechtilost a blahosklonnost, kterou se Clam-Gallasové vyznačovali. Nejoblíbenější mezi lidmi byl hlavně poslední mužský potomek, hrabě Franz, který zemřel ve Frýdlantě v roce 1930. O panství se staral s péčí správného hospodáře. Ani historik Milan Svoboda z Technické univerzity v Liberci nenašel o něm v dobových pramenech a vzpomínkách nic špatného.

„On byl opravdu šlechtic ducha. Měl vrozenou potřebu pomáhat. Bylo jedno, jestli šlo o fotbalový klub v Hejnicích, hasiče, válečné sirotky nebo vlastivědné badatele. Pomáhal všem. Tedy s výjimkou komunistů a sociálních demokratů. Ti mu nemohli přijít na jméno, takže když zemřel a do Frýdlantu proudily tisíce kondolencí včetně té z kanceláře prezidenta, tak sociálnědemokratické noviny neotiskly o jeho úmrtí ani písmeno,“ zmínil Svoboda.

Díky Clam-Gallasům získaly Jizerské hory rozsáhlou síť stezek, členové rodiny neváhali ani vykupovat od antikvářů staré archiválie, které se týkaly Frýdlantu a které odtamtud zmizely.

„Je zajímavé, že liberecké a frýdlantské panství se předávalo od Bibrštejnů přes Rederny, Valdštejna až ke Clam-Gallasům v nezměněné podobě. Sedm století se to panství nedrobilo, bylo jako jeden celek. To je naprosto mimořádná záležitost, že to nikdo po celou tu dobu nezpronevěřil. Dokazuje to, že Clam-Gallasové vnímali děděné statky ne jako majetek, se kterým si mohou nakládat, jak chtějí, ale od malička jim bylo vštěpováno, že jsou pouhými správci. Že musí panství rozvíjet a předávat dalším generacím. A aby to mohlo fungovat, je třeba se řádně starat i o lidi, kteří na panství žijí a pracují,“ uvedl Svoboda. 

Clam-Gallasy připomene série výstav

I když si Clam-Gallasové s nacisty nezadali, museli po válce pryč. Část rodiny přitom padla do rukou rudých gard a ocitla se před samozvaným soudem. Předsedající je chtěl zastřelit nebo poslat transportem do Sovětského svazu. Proces byl zastaven až po intervenci německých komunistů.

V areálu Bredovského letohrádku na Lemberku bude letos Clam-Gallasy připomínat výstava. Rozsáhlou expozici připravuje i Severočeské muzeum v Liberci. Zájemci se mohou těšit i na sběratelské vstupenky, turistické známky a vizitky. 

Na léto jsou připraveny cyklistické vyjížďky po clam-gallasovských panstvích. Zámecký pivovar Frýdlant zase chystá výroční várku piva na počest tohoto hraběcího rodu.