Nenažrané motýlí housenky likvidují parky, jejich ochránci jsou zoufalí

  11:02
Je to noční můra všech zahradníků. Malý motýlek zavíječ zimostrázový vypadá na první pohled celkem neškodně, jeho housenky ale dokážou zlikvidovat keře v celé zahradě. Letos přitom zavíječ na některých místech jižní Moravy zaútočil nečekanou silou.

Housenky zavíječe zimostrázového útočí na okrasné keře. V zámeckém parku v Lednici netuší, zda se jeho ataku dokážou ubránit. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Například v unikátním zámeckém parku v Lednici, chráněném značkou UNESCO, netuší, zda se jeho ataku dokážou vůbec ubránit.

Zimostráz, buxus nebo lidově krušpánek – oblíbený keř, který je zelený celý rok, zdobil i zákoutí u Dietrichsteinské hrobky v Mikulově. Housenky zavíječe ho zlikvidovaly doslova během pár hodin. Postřik lidé z údržby městské zeleně nestihli. Zákoutí teď vypadá jako po požáru.

Podobné starosti mají letos správci zeleně v mnoha jihomoravských obcích a městech. A postřiky musejí shánět i drobní zahrádkáři.

„Housenka mery zimostrázové opět řádí. Navíc je neuvěřitelně rychlá. Ještě před týdnem u nás keře vypadaly, že jsou v pohodě, a dnes už jsou některé opět zčásti sežrané,“ postěžovala si například místostarostka Brna-střed Jasna Flamiková (Strana zelených).

Zavíječ klade najednou tisíce vajíček. Na keři zimostrázu se tak vylíhne ohromné množství housenek, které dokážou celou rostlinu rychle zlikvidovat.

Housenek je desetkrát víc než loni

„Je velice těžké s nimi bojovat. Housenky se nelíhnou rovnoměrně, tedy v jednom termínu. Když keř postříkáte, zabijete jen ty už vylíhlé, ale do čtrnácti dní se objeví další, takže je potřeba postřik zopakovat,“ vysvětlil Oto Bernad, správce zámeckého parku v Lednici.

Navíc se podle něj v našich podmínkách housenky zavíječe líhnou třikrát do roka. Stříkat se tady musí na jaře, v polovině léta a ještě na podzim.

Skoro zničený buxus od zavíječe

Co proti tomu mohu dělat?

Housenka zavíječe zimostrázového

Právě v Lednici, kde je francouzská část zámeckého parku založená právě na symetricky vysázených a zastřižených buxusech, mají letos s housenkami nesmírně těžkou hlavu. „Slibovali jsme si od tužší zimy, že zavíječe trochu zredukuje. Naopak je to s ním, jako když pohnojíte. Proti loňsku je to zhruba desetinásobný nárůst, což je opravdu velký skok,“ tvrdí Bernad.

V parku zvládnou částečně ochránit pouze pravidelné tvary ze zastřihovaných zimostrázů. „Ale ty volně rostoucí v anglickém parku nejsme schopní ani postříkat. Zavíječ je zde v tak obrovském množství, že je v podstatě otázkou přírody, jestli keře přežijí, nebo ne. Je to špatné,“ poznamenal Bernad.

Proti housenkám tady jindy bojují i stříháním keřů ve vhodných termínech, aby odstranili nakladená vajíčka. Letos ale ořez nepomohl vůbec a nezbývá, než investovat tisíce korun do postřiků.

„Náklady na ně nejsou ještě tak hrozivé, strašná je ovšem škoda na samotných keřích. Některé tady rostou osmdesát i sto let. Ty jen tak nenahradíte, když na jejich místě vysadíte nové. Takový pětimetrový kus má cenu třeba 150 tisíc korun,“ vypočítal Bernad.

Zavíječ pochází z Asie, v Evropě nemá predátora

Hody si housenky dělají i v brněnských parcích. Dosud tady proti nim zahradníci bojovali chemickými postřiky. Letos nově zkoušejí biologický.

„Stříkat chemií v městských parcích v blízkosti dětských hřišť není úplně šťastné. Proto jsme se zavázali, že chemii minimalizujeme. A jak se zdá, i biologický bakteriální prostředek účinkuje. Dnes jsem našel dost uhynulých černých larev,“ popsal Tomáš Trnka z Veřejné zeleně města Brna.

Tady zavíječ zasáhl zejména největší park v Lužánkách i ten okolo hradu Špilberk. Po loňském masivním ataku housenek je zde však situace přece jen o něco lepší. Bez postřiků by to ale nešlo. „Dokud je tady takový masivní výskyt zavíječe zimostrázového, tak se bez péče o keře neobejdeme,“ podotkl Trnka.

V Lednici už dokonce řeší, čím buxusy nahradit. Přitom je to zatím jediná rostlina, která se v našich klimatických podmínkách hodí k vytváření stříhaných tvarů v zámeckých zahradách.

„Nevěřím tomu, že bychom dokázali navždy buxusy ochránit. Tlak zavíječe je obrovský. Jedině že by všude v okolí housenky všechny buxusy sežraly a pak samy pochcípaly, protože už by neměly co žrát. Asi to tak má příroda v úmyslu,“ dodal ironicky Bernad.

Agresivní zavíječ se do Česka dostal z Asie. Tam má ovšem přirozené predátory, což o Evropě neplatí. Například v Německu či Francii už zavíječ zlikvidoval celé parky. Jižní Morava má v souvislosti s jeho housenkami dokonce jedno prvenství. Vůbec první nález zavíječe zimostrázového v České republice byl publikován roku 2011 z Hnanic na Znojemsku.