„Les je vysušený na troud. V něm poslední zbytky hřibů, všechny prožrané chrobáky. Přitom ještě před měsícem jsme z lesa nosili košíky křemenáčů, kozáků i klouzků,“ komentuje svou poslední houbařskou výpravu Jan Kubný.
Pravidelně sbírá v okolí Bašky a Janovic na Frýdecko-Místecku, naposledy tuto středu. Nenašel téměř nic.
Podobné zkušenosti mají lidé i jinde. Na Opavsku, Novojičínsku ani v Jeseníkách nejsou úspěšnější. „Dvě hodiny v lese, a nic,“ líčí Eva Nováková z Opavy.
Špatnou situaci potvrzují i odborníci. Podle kopřivnického mykologa Jaromíra Durčeka lze v momentálním počasí na hřiby narazit jen v hlubokých roklích, kde je vlhko a nesvítí slunce.
„Momentálně nerostou ani holubinky, které bývají i v sušším létě poměrně obvyklé. Z Beskyd mám dokonce takové zprávy, že je tam tak sucho, že někde ani tráva neroste,“ popisuje Durček.
Dodává, že výjimečně lze najít hřibovité houby. „Kozáky, křemenáče v trávě. Ale co vyroste, je červivé,“ upřesňuje mykolog.
Uvádí, že po horkém létě se houby do lesů vracejí obvykle až v půlce září. Hřibovité houby, lišky, v případě vlhčího podzimu i bedly. „Potřeba je ale tak čtrnáct dnů deště,“ uzavírá.
