Není člověka, který by se nyní vrátil z lesa s prázdnou. Houby teď rostou prakticky po celém Jihočeském kraji.

„Na Třeboňsku spokojení houbaři tahají denně plné koše hub, sbírají hlavně hříbky. V jižních Čechách můžeme nalézt většinou stejné druhy, poslední týden rostou nejvíce hřiby smrkové a dubové. Nyní začínají růst houby, které ještě před pár dny nebyly, jako jsou holubinky, muchomůrky, a pomalu očekávám růst podzimních čirůvek a strmělek,“ říká třeboňská mykoložka Libuše Kotilová.

Podle mykologů rostou hlavně v jižní a západní části Jihočeského kraje. Vyplatí se hledat spíše na krajích lesa, u cest nebo kdekoliv, kde je les méně zarostlý. Dešťová voda tak může dopadnout na zem a nezachytí se v korunách stromů.

Letošní sezona zatím houbařům moc nepřála. Tropické teploty a velká sucha však nakonec ustoupila. Na růst hub nemá vliv jen déšť, velkou roli hraje ranní rosa, mlhy a také to, že v posledních dnech nefoukal silnější vítr.

„Když nebude v nejbližší době pršet, můžeme očekávat, že hub bude čím dál tím méně,“ dodává Kotilová.

Současná mánie se však v lesích projevuje rovněž negativně. Odborníci si stěžují, že řada houbařů nedodržuje základní pravidla.

„V lese zůstává množství odpadků, rozkopaných hub. Lidé by také určitě neměli násilně odkrývat pevnější vrstvu listů, zeminy a jehličí v místě, kde houby rostou. Podhoubí tím vážně poškozují,“ upozorňuje mykolog Jihočeského muzea Miroslav Beran. Varuje i před sbíráním hub, jejichž druh člověk nedokáže s jistotou určit.

„Do přírody chodím po celý rok, nejraději mám pýchavky a houby, které v lese ostatní méně znalí houbaři zanechají bez povšimnutí,“ pochvaluje si Monika Rusinková.

Novinkou je mobilní aplikace

Sběratelé, co si nejsou jisti svými úlovky, je mohou přinést každé pondělí do mykologické poradny v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, kde je do pátku výstava hub. Tam jim odborníci poradí, o jaký druh se jedná, zároveň se návštěvníci houbařské expozice mohou těšit až na 340 druhů vystavovaných hub s krátkými přednáškami místního mykologického klubu.

„Bydlíme u lesa, takže chodíme do přírody často, houby však sbírám, jen když na ně dostanu chuť, mám rád křemenáče a hříbky, dělám z nich třeba smaženici a nejraději mám hříbkovou omáčku,“ říká Petr Kostinec, který se přišel podívat na výstavu do muzea se svou dcerou.

Modernější houbaři mohou využít českou mobilní aplikaci Na houby, která částečně nahradí klasický atlas hub. Přímo v terénu dokáže rozpoznat, o jaký druh se jedná. Tvůrci aplikace však nedoporučují spoléhat se na ni na sto procent, v případě nejistoty je vždy lepší poradit se s mykologem.

Češi jsou považováni za nejvášnivější houbaře na světě, alespoň jednou za rok vyrazí na houby přes sedmdesát procent obyvatel republiky. Pozor by si však měli dát lidé při vycházce v německém i rakouském pohraničí. V Německu můžete nasbírat maximálně dva kilogramy lesních plodů, stejná pravidla platí i pro Rakousko. Jsou známé případy, kdy čeští turisté zabloudili do bavorského regionu a nasbírali tam plné koše hub. Když je však chytila místní policie, museli zaplatit pokutu v řádech desítek tisíc korun.

Podle mykologů se u nás kvůli oteplování klimatu mění i spektrum hub. Lidé nacházejí teplomilnější druhy, které se dříve objevovaly výjimečně. Jedná se například o hřib rubínový nebo běločechratku trojbarvou.