Zlínská část může ztratit svůj symbol, místo hostince má vzniknout bytovka

  14:30
Historickou budovu Hostince Horní ve zlínských Malenovicích má nahradit bytový dům, což vyvolalo vlnu protestů. Developerovi však stavbu umožňuje územní plán.

Hostinec Horní pod kostelem sv. Mikuláše nyní slouží jako místo pro kulturní a společenské akce. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Rozložitý dům pod kostelem v centru Malenovic dobře znají všichni místní. Spolu se středověkým hradem jej mnozí považují za symbol této zlínské místní části. Budova Hostince Horní má však brzy zmizet a na jejím místě vyrůst bytový dům.

Když se letos tato informace rozšířila mezi obyvatele Malenovic, zvedla se vlna protestů. „Máme tu nové pěkné centrum, ale v současné době se tu taky staví několik nových staveb. Alespoň kousek historie by měl být zachovaný. Ne abychom za chvíli přes činžáky neviděli ani na hrad,“ zlobí se Matouš Pátek, který bydlí nedaleko.

Na podporu hostince se zformovala iniciativa „Zachraňme Hostinec Horní“. Prostřednictvím petice nasbírali aktivisté během tří týdnů skoro tisíc podpisů, začátkem října demonstrovaly desítky lidí během shromáždění na malenovickém náměstí.

„Ideálně bychom chtěli dosáhnout zachování budovy a přimět památkáře, aby se více věnovali historii tohoto objektu. Budeme chtít posudky odborníků, za pomoci studentů vysokých škol jsme sami zahájili bádání, které by mělo přinést důležité poznatky o historii hostince,“ uvedl Jiří Robenek, který protesty inicioval.

Problém je však v tom, že stávající územní plán stavbu nového bytového domu umožňuje a na objekt hostince se nevztahuje památková ochrana. Právě na tu se odpůrci bourání spoléhali a obrátili se na ministerstvo kultury. Jenže bez úspěchu.

„Ve shodě se stanovisky dotčených orgánů státní památkové péče, včetně Národního památkového ústavu (NPÚ) v Kroměříži, se ministerstvo kultury rozhodlo řízení o prohlášení za kulturní památku nezahájit,“ řekla Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva.

Fotogalerie

Památkáři přitom jistý význam hostinci neupírají. „Budova je významná především urbanisticky, protože tvoří severní okraj historické zástavby městské části Malenovic, doplňuje pohledovou podnož dominantní hmoty kostela svatého Mikuláše,“ shrnula mluvčí kroměřížského NPÚ Petra Zelinková.

Zároveň ale památkáři zdůrazňují, že vnitřní prostory objektu jsou výrazně novodobě upraveny a nemají velkou kulturně-historickou hodnotu. Historický význam má jen část sklepních konstrukcí.

„Z hlediska památkové ochrany je objekt v současné době významný především ve vztahu k blízké kulturní památce, kterou je farní kostel svatého Mikuláše, kde výrazně ovlivňuje a dotváří prostředí kostela a jeho uplatnění v zástavbě,“ doplnila Zelinková.

Zastáncům hostince vadí, že se odborníci nezabývali podzemními chodbami, které z hostince vedou. Pracovníci NPÚ při obhlídce žádné takové neregistrovali.

„Přitom zde prokazatelně jsou, stačí sejít do sklepa. Vede odsud chodba, která je po několika metrech zasypaná. Všechno je fotograficky zdokumentované,“ sdělila Kateřina Sobková, která v hostinci pracuje.

Překážky pro bourání neexistují

Dům vlastní bratři Jindřich a Karel Grošovi z Prahy. Okolnosti jeho prodeje odmítli pro MF DNES komentovat.

Developerem je brněnská firma Boos plan. Podle Richarda Strnada, který má na starosti vedení projektů, vznikla první myšlenka výstavby bytového domu na začátku letošního roku. Budova má mít tři patra a zhruba třicet bytů.

„Situace nás mrzí. Vnímáme, že každá změna či výstavba v obci s sebou nese i emoce a spoustu protichůdných postojů. Nicméně tyto protesty měly být namířeny proti podobě územního plánu, a to v době, kdy se schvaloval,“ uvedl Strnad.

Aktivisté developerovi vytýkají, že projekt předem dostatečně nepřipravil a neprodiskutoval s veřejností. S tím Strnad nesouhlasí.

„Jsme otevřeni diskusi o podobě domu. Nicméně pokud bude v rovině, zda vůbec takový dům má vyrůst, tam je naše účast asi zbytečná. O tom už je dávno rozhodnuto v územním plánu,“ dodal.

Náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld, který v Malenovicích bydlí, v územním plánu chybu nevidí.

„Když jsme jej v roce 2011 schvalovali, nebylo možné tam zakomponovat určitá omezení, která by stavba měla splňovat. Dnes už to možné je, ale nevím, zda se to stihne schválit dřív, než investor získá stavební povolení,“ prohlásil.

Developer se odkazuje i na fakt, že před zahájením prací na studii celou věc diskutoval s městskými architekty. Shodli se na maximální výšce objektu, která by neměla být nijak rušivá. A to přesto, že to žádný regulativ neukládá.

„Navržený objekt má nižší výšku atiky než hřeben stávající restaurace,“ upozornil Strnad.

Ačkoliv pro zbourání hostince oficiálně neexistují žádné formální překážky, podle Landsfelda by to byla škoda.

„Není to obyčejný dům. Je to ikona Malenovic, která bývala na všech starých fotkách a pohlednicích. Jedna z nejstarších budov. Pro Malenovičáky by byla těžká rána, kdyby zmizela,“ řekl Landsfeld.

Magistrát do procesu schvalování nijak zasahovat nemůže. To ale neznamená, že je bez šance. Radní už například zamítli žádost investora o výpůjčku plochy pro sjezd z komunikace, což může samotnou stavbu značně zkomplikovat.

Náměstek Landsfeld zároveň zvažuje intervenovat přímo na ministerstvu kultury a snažit se prosadit uznání objektu za kulturní památku.

Hostinec Horní se nachází poblíž kruhového objezdu ve zlínské části Malenovice.

Hostinec Horní se nachází poblíž kruhového objezdu ve zlínské části Malenovice.