„Díky technologii takzvané horní skruže minimalizujeme množství odpadávající sutě do samotné nádrže, současně se podaří snížit hluk. Tento postup navíc nevyžaduje instalaci podpůrných konstrukcí, které by v případě náhlé povodňové vlny mohly tvořit překážku v průtoku vody bezpečnostními přelivy,“ vysvětlil výhody zvolené varianty generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Vodní nádrž Vranov totiž plní velmi důležitou roli i za povodní. Obrovskou úlohu v tomto ohledu sehrála na přelomu června a července roku 2006. „Připraveným volným objemem v nádrži se podařilo docílit toho, že povodeň s kulminací 577 kubíků vody za vteřinu, tedy více než tisíciletá povodeň, byla snížena na odtoku z nádrže na 230 kubíků,“ připomněl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Podle místních se stavba zbytečně protahuje

Změna postupu si vyžádala projednání s vodoprávním úřadem a ministerstvem zemědělství. „Pokud v průběhu oprav dojde k náhlým povodním a potenciálnímu ohrožení stavby, můžeme s pomocí nového pracovního postupu operativně reagovat,“ shrnul Gargulák.

Pomocí nové technologie dělníci do Vánoc rozeberou šest celků, zbývající tři demontují v prvním čtvrtletí příštího roku.

Změna neovlivní dobu rekonstrukce. Zasáhne ještě příští letní sezonu, práce skončí na jaře 2019. Vranovským se to přesto zdá příliš dlouho. „Lidé si stěžují, že tam pracuje jen pár lidí, v nějakém období tam dokonce nebyl vůbec nikdo. Stavba se tak zbytečně protahuje. Všichni bychom uvítali, kdyby se pracovalo intenzivněji a zkrátila se doba výstavby,“ postěžoval si starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (ČSSD). Naopak stížnosti na hluk a prašnost neeviduje žádné.

Stavební zásahy do přehrady, uvedené do provozu v roce 1934, si vyžádal její nevyhovující technický stav, zejména konstrukce přemostění přelivů. Předpokládané náklady dosáhnou 58 milionů korun.