Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Horká voda z Temelína může vytápět budějovické byty už za tři roky

  11:18
Už od začátku topné sezony 2020/2021 by měl do Českých Budějovic vést horkovod z Jaderné elektrárny Temelín. Bude měřit 26 kilometrů, povede z větší části podél hlavní silnice z Týna nad Vltavou do Budějovic a schová se alespoň metr pod zem.

(ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Tisíce obyvatel Českých Budějovic mají dostat jistotu, že se dalšího skoro čtvrt století nebude skokově zdražovat teplo. Stavba horkovodu z jaderné elektrárny za více než miliardu korun už je téměř hotovou věcí.

Letitý projekt se dostal do takové fáze, že už nyní stačí pouze kladné hlasování budějovických radních, a vedení Teplárny České Budějovice stoprocentně vlastněné městem se může pustit do uzavření smlouvy se společností ČEZ.

Zastupitelé Budějovic v pondělí projednali dokument s názvem Strategie 2040, který teplárna připravila. Jeho součástí je právě přivedení horkovodu z Temelína. Stát to má odhadem 1,3 miliardy korun.

„Předložili jsme několik variant rozvoje, které řeší stabilitu ceny a dopady na životní prostředí ve městě. Doporučili jsme přijmout nabídku na dodávky energie z Jaderné elektrárny Temelín,“ sdělil Václav Král, předseda představenstva teplárny. Ta v Budějovicích ohřívá více než 28 300 bytů a 218 firem a institucí. Král rovněž potvrdil, že horká voda z Temelína může začít proudit v září 2020.

Potrubí dlouhé 25,9 kilometru schované pod zemí má mít průměr půl metru, investorem stavby by se stal ČEZ, vlastník elektrárny. Kvůli převýšení se na trase budou muset postavit tři horkovodní čerpací stanice, jedna v elektrárně, druhá u obory v Hluboké nad Vltavou a třetí na sídlišti Vltava v Budějovicích.

Plán je takový, že horkovod poslouží 22 let do roku 2042. V obsáhlém dokumentu strategie se však předpokládá, že jeho životnost bude minimálně do roku 2050.

Nová koncepce teplárny je nastavená tak, že se sníží její závislost na hnědém uhlí. Jeho spotřeba by po spuštění horkovodu klesla o třetinu. „Můžeme dál spoléhat na uhlí, které dříve, nebo později stejně skončí. Ale nemůžeme spoléhat jen pouze a výhradně na Temelín. Rozhodneme se, zda půjdeme dál jen uhelnou cestou, nebo zvolíme kombinovanou. Rada města preferuje kombinovanou variantu,“ upozornil primátor Jiří Svoboda (ANO).

Pak by klesla i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších produktů, sníží se platby za jejich skládkování i za nákup emisních povolenek. „Dostali jsme jedinečnou a neopakovatelnou možnost hlasovat o dodávkách tepla z Temelína. Za těchto podmínek už by se to nemuselo opakovat. Můžeme mít nadále stabilní dodávku energie pro Budějovice. Variant je více, každá má své výhody i nevýhody a rizika. Ale přikláním se ke schválení strategie,“ reagoval na pondělním jednání zastupitel Rudolf Vodička (KDU-ČSL).

Oprava kotle i pálení odpadu

Pokud teplárna dotáhne tento projekt, chce se soustředit na další. Tím je využití komunálního odpadu. Z něj se vyrábí tuhé alternativní palivo (TAP), které by mohla firma spalovat. Protože však ještě panují nejasnosti například kolem budoucnosti skládkování, bude to téma několika následujících let.

Evropská unie rozhodla, že komunální odpad ve stávající podobě nelze po roce 2024 ukládat na skládky vůbec, či za velmi vysoké ceny. Proto je jedním ze záměrů města ve spolupráci s firmou FCC z odpadu vyrábět tuhé alternativní palivo. „Pro budoucnost teplárny, města a kraje je však velmi důležité, aby rozhodnutí i v této oblasti padlo co nejdříve,“ konstatoval Václav Král.

Teplárna se pak bude muset pustit do řady velkých investic, třeba do modernizace dosluhujícího uhelného kotle. „Ve finančních výhledech počítáme s řadou nezbytných oprav jak běžných, tak generálních,“ potvrdil předseda představenstva. Vedení firmy proto městu navrhuje, aby ustoupilo od vyplácení dividend. Uspořené peníze by zůstaly v teplárně, která by je využila na obnovu svých zařízení.

Kotle na zemní plyn bude společnost do budoucna provozovat pouze jako rezervu pro případ výpadku dodávek z elektrárny či pokrytí nenadálé potřeby tepla.

Autor: