Gymnázium v Holešově vzdělává mladé lidi už 120 let

  9:28
Před 120 lety začala vyučovat Zemská vyšší reálka v Holešově, předchůdce dnešního Gymnázia Ladislava Jaroše. O tři roky později se studenti dočkali nové budovy, v níž sídlí dodnes. Ta má nyní za sebou velkou opravu.

V Holešově slaví 120. výročí založení Zemské vyšší reálky s vyučováním v českém jazyce. Dnes je z ní Gymnázium Ladislava Jaroše. | foto: Jan Salač, MAFRA

Kdybychom se přenesli o 120 let zpět, zbývalo by do zahájení vyučování na Zemské vyšší reálce v Holešově ještě pár dnů. Nervy budoucích studentů by nejspíš byly na pochodu, protože přijímací zkoušky a zápis do nově vzniklé školy s českým vyučovacím jazykem se konaly 16. a 17. září 1899. Následujícího dne už se řídili rozvrhem hodin.

„Ve dvou prvních třídách bylo zapsáno 72 žáků,“ uvádí v publikaci Malé i velké holešovské osmičky jeden z autorů a zároveň učitel gymnázia Václav Novotný.

Vznik české střední školy v prostředí rakousko-uherské monarchie nebyl zrovna žádaný. Když se proto po letech snažení podařilo návrh prosadit, nečekalo se na ideální podmínky. Se zahájením vyučování spěchali a škola měla zpočátku k dispozici jen omezené prostory v objektu staré radnice na náměstí.

Vlastní budovu, která slouží studentům nepřetržitě až do současnosti, dostavěli v roce 1902. Stala se jednou z dominant města, především díky nezaměnitelné věžičce nad hlavním vchodem. To ona dala později vzniknout přezdívce „bouda s věží“, kterou pak používaly celé generace studentů.

První studenti holešovské reálky dospěli k maturitám v roce 1906. Osm jich maturovalo s vyznamenáním a jednomu povolili opravnou zkoušku z deskriptivní geometrie.

„Z maturitních katalogů víme, že maturita byla rozdělena na písemnou a ústní. Zachovala se i zadaná témata a hodnocení prací,“ popsal současný ředitel gymnázia Zdeněk Janalík v almanachu ke 100. výročí školy. „Největší potíže činila studentům deskriptiva,“ prozradil.

Z reálky, na níž se neučila latina, se mohli absolventi hlásit jen na technické vysoké školy. Teprve po přeměně na reálné gymnázium v roce 1909 se studentům otevřela cesta také na univerzity.

Fotogalerie

Úvodní školní rok gymnázia byl zároveň prvním, kdy škola přijala také dívky. Bylo jich pět mezi 46 prváky a platila pro ně jiná pravidla.

Přestávky trávily odděleně, zkoušené byly jen v pololetí, na konci roku a ve třídě seděly v zadních lavicích. Až se vznikem Československé republiky se staly plnohodnotnými studentkami.

Škole, jejím studentům, absolventům a vyučujícím se nevyhnuly válečné hrůzy ani přelomová období v dějinách země. Podrobně je popisují autoři almanachu a připomíná je také zmíněná publikace Malé i velké holešovské osmičky. Na jednu osobnost však neustále upozorňuje název školy – na někdejšího ředitele Ladislava Jaroše.

Životní příběh muže, který stál v čele školy do listopadu 1939, si letos v Holešově znovu připomenou. „Aktivního člena odboje popravilo gestapo během heydrichiády v létě roku 1942,“ připomněl Janalík.

Skutečný hrob Jaroš – jako řada dalších popravených – nemá. Na kopci Jehelník v Hostýnských vrších, kam rád chodil a vodil své studenty, však vznikla kamenná mohyla s pamětní deskou. Protože ale v lese trpí a péče o ni je obtížná, přestěhuje se do areálu gymnázia. Veřejnosti ji odhalí v polovině listopadu.

Rok 120. výročí školy, která patří k pěti nejstarším gymnáziím ve Zlínském kraji, je spojený také s ukončením rozsáhlé rekonstrukce. Začala v roce 2015 a poslední etapa prací, které zahrnovaly především výměnu všech oken a novou střešní krytinu, vyšla na 48 milionů korun. Z toho 42 milionů korun zaplatil Zlínský kraj, který školu zřizuje.