Těžba dřeva v rezervaci šokovala ekology, ministerstvo mluví o kůrovci

  6:22
Masivní těžba smrků zničila chráněnou rezervaci Břehyně-Pecopala poblíž Doks. Tedy místo, kde žijí vzácní jeřábi popelaví a kde se usídlily vlčí smečky. Tvrdí to ekologické Hnutí Duha a z devastace viní ministerstvo životního prostředí.

To kontruje tím, že jde o boj s kůrovcem a kácí se jen dřeviny broukem napadené. Podle Duhy z národní přírodní rezervace zmizelo jen za loňský rok více než devět tisíc krychlových metrů dřeva. 

„A to převážně v podmáčených smrčinách v okolí Břehyňského rybníka. Právě tady vychovávají mláďata jestřábi popelaví a vlci. Kolem rezervace jsou navíc převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a jeho šíření bylo vyvráceno vědeckým monitoringem. Těžba pokračovala i letos, a to minimálně ve stejném rozsahu jako loni,“ popsal za Hnutí Duha Miroslav Kutal.

Dodal, že byl rozsahem kácení šokován, a že pokud chráněné území neplatí jen na papíře, musí ministerstvo další těžbu zakázat. 

„V rezervaci, kam lidé bez speciální výjimky nemohou vstoupit, dochází k ničivé těžbě, vznikají holiny a téměř všechno dřevo včetně větví je odváženo pryč. Unikátní podmáčené smrčiny evropského významu tak byly bez náhrady a s tichým souhlasem státní ochrany přírody zničeny,“ upozorňuje Kutal.

Ekologové stav přísně chráněného území zmapovali díky tomu, že mají výjimku kvůli sledování vlčí populace. 

Ministerstvo: Mohou se kácet jen napadené stromy

Ministerstvo životního prostředí se proti nařčení ze zničení části rezervace ohradilo. Říká, že výjimku udělilo pouze pro nahodilou těžbu kůrovcem napadeného dřeva.

„Udělená výjimka má přísná pravidla - mohou se kácet jen aktivní kůrovcové stromy. Nekácí se jiné druhy dřevin. Část dřeva se ponechává zbavená kůry na místě, “ vysvětluje Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva. 

„Klíčové je, že převážnou většinu smrkového porostu v této národní přírodní rezervaci tvoří monokulturní uměle vysazené smrčiny. Přirozené podmáčené smrčiny tvoří menší část. Dlouhodobým cílem ochrany přírody je proto nahradit tyto porosty lesem s vhodnější druhovou skladbou pro toto vzácné území a kůrovec tento proces náhrady urychlil.“ 

MF DNES se státního orgánu zeptala také na to, zda není těžbou ohrožena populace jeřábů a vlků. 

„V době hnízdění ptáků, tedy od prvního dubna, se kácet nesmí, těžba je zastavena. V nejcennějších částech byly veškeré těžební aktivity ukončeny již v únoru. Jeřábi navíc v lese nehnízdí, jsou vázáni na rákosiny u rybníku. Vlci v CHKO vyvedli mláďata i v loňském roce, kdy se již některé zásahy v lese prováděly. Obecně vlky ohrožuje především doprava a v širším pohledu též pytláctví,“ dodává Pospíšilová. 

Poslední pokus v boji s kůrovcem

Podle šéfa Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj Ladislava Pořízka kůrovec napadá téměř výhradně suchem stresované stromy. 

„Je to z naší strany poslední pokus, jak mu zabránit, aby se dál šířil. Pokud neuspějeme, postrádá smysl další kácení a les ponecháme přírodním procesům,“ naznačuje ředitel. 

Jan Sotona, mluvčí Vojenských lesů a statků, které v lesích hospodaří, uvedl, že rozsah těžby i provedení konzultují s orgány ochrany přírody.

„Podle jejich stanoviska zásahy nedochází k poškozování předmětu ochrany přírody v dané rezervaci. Navíc je provádíme v období, kdy je jejich vliv na život vzácných živočišných druhů v lokalitě minimální,“ sděluje mluvčí. 

Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu. Od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka až po pískovcové skalní město Pecopala porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. 

Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů a jedná se i o významné hnízdiště ptáků.

Autor: